Milhausova wiki

• Evropský konsensus o rozvoji
  • vize
    • vymýcení chudoby v rámci splnění MDGs
    • demokratické hodnoty
    • odpovědnost rozvojových států
    • navyšování výše a efektivity pomoci
  • závazky k implementaci
    • objektivní a transparentní kritéria alokace prostředků
      • kritéria potřeb
      • výkonnostní kritéria
• Dohody o ekonomickém partnerství (EPAs)
  • snaha o sloučení rozvojové a obchodní politiky do jednotného systému
  • cíle:
    • posílení regionální integrace
    • 6 regionálních uskupení (4 v Africe, 1 Karibik, 1 Pacifik)
    • EU liberalizuje 100% trhu, země ACP mohou uvalit clo na 20% obchodu
  • otázky
    • asymetrická vyjednávací pozice zemí ACP
    • transparenstnost, zapojení občanské spoelčnosti a dalších stakeholderů
    • přímá soutěž s dotovanou produkcí EU
    • překrývání regionálních integrací
    • výpadky z příjmů z celních poplatků
    • různé postoje zemí v rámci regionálních uskupení
• Strategie EU pro Afriku (EU Strategy for Africa)
  • reakce na rostoucí vliv AU
• Společná strategie EU-Afrika
• rozvojové fondy eu - dww.cz/docs/manual2.pdf

Multilaterární pomoc

• existuje i multi-bi aid - státy směřují svou pomoc přes multilaterární organizace, které nemají vliv na směřování pomoci
• nejvíce dostávají WB, Evopská komise a agentury OSN
• silné stránky:
  • výhoda, vyplývající z velkého rozsahu operací
  • vyšší efektivita z důvodu předvídatelnosti a koordinaci pomoci
  • neutralita, transparentnost
  • vytváření globálních norem
  • silnější hlas rozvojových států
  • viz. British DID
• udržování dobré mezinárodní pozice
• dlouhá historie spolupráce
• mezinárodní solidarita
• jediná možnost
• podpora vytváření globálních standardů
• nedostatek vlastní expertizy
• geografické:
  • 2/3 do subsaharské Afriky
  • více (ale nedostatečně zaměřena na zranitelné státy)
• příjmové
  • 2/3 do LDCs
• podle sektoru
  • více na general budget support a produktivní sektory (vliv Světové banky)
• systém
  • není promyšlený (jako třeba brettonwoodské instituce)
  • vznikl z chaosu
  • definice DAC
    • 47 organizací, programů a fondů OSN
    • IMF, Světová banka, 12 regionálních bank a fondů
    • ostatní: 32 mezinárodních NGOs, 97 ostatních multilaterálních organizací, Evropská komise, 5 hlavních partnerství veřejného a soukromého sektoru
  • 263 mezinárodních organizací v roce 2008 (ODA)
  • GFATM - Fond pro boj s AIDS a malárií
  • proliferace
    • 5 multilaterálních organizací (EC, IDA, The global FUnd, Asian and African Development Banks) - 2/3 financí, tekoucích do mez. organizací
  • vzrůstající složitost
    • normativní
      • multilaterální organizace jsou třeba pro boj s globálními výzvami
    • pozitivní
      • úředníci z mezinárodních organizací mají více informací, a to využívají k tomu, že žádají více finančních prostředků, než by bylo optimální z hlediska daňových poplatníků (resp. členských států).
  • koncentrace pomoci a fragmentace na úrovni partnerských států
    • Accra Agenda for Action (AAA) - lepší rozdělení pracovních sil mezi zeměmi
    • vyjednáváním se pověří majoritní donoři, státy omezí své působení v zemích, kde jsou minoritními donory
    • příjemci by měly být v kontaktu s co nejvíce mez. organizacemi najednou, by se umožnila lepší dělba práce
      • souboj UNDP a SB
      • One UN
• hodnocení multilaterárních donorů
  • podle cílů Pařížské deklarace
  • MOPAN (2002)
    • Multilateral Organizations Performance Assesment Network
    • síť 10 like-minded donorských zemí
    • jde o vnímání, nikoliv o kompletní evaluaci
  • COMPAS (2006)
    • The Common Performance Assesment System
    • koalice 5 MDBs: AfDB, AsDB, ERBD, IADB
  • národní systémy hodnocení multilaterárních organizací
    • duplikace
    • řešení:
      • sebehodnocení
      • společné hodnocení
  • UN Delivering as One (2006)
    • One UN
    • princip One Leader, One Programme, One budget and maybe One Office
    • pilotní země od roku 2007

NGOs

• nástup neziskovek v 80. letech, v důsledku skepticismu neoliberálů vůči státu -> omezování poskytování sociálních služeb státem
• OXFAM, Care
  • vznik po 2. světové válce
  • začínali jako humanitární organizace
• 2. geneace - zaměření na svépomoc
• 3. generace - ovlivňování podmínek rozvoje
• 4. generace - přenesení strategie 3. generace na globální úroveň
• financování NGDOs
  • pravidelné sponzorství poskytuje organizacím nevázané zdroje - administrativní náklady
  • některé organizace odmítají ODA
• výhody
  • menší byrokracie
  • můžou spíš přicházet s novými tématy (třeba mikropůjčky)
  • distribuce pomoci je spravedlivější?
  • menší byrokracie?
  • rychlejší adaptace na prostředí (práce přímo s komunitami)
  • schopnost pracovat v politicky citlivých oblastech (souvisí s gap-fillingem)
    • přes NGOs může stát podporovat opoziční hnutí v některé zemi

Instituce

• Hlavní technická správa (HTS)
  • dodávky zbraní národně osvobozeneckým hnutím
• Polytechna
  • "vývoz expertů"
• Ministerstvo zahraničího obchodu
  • starší zbraně, školení
• Univerzita 17. listopadu
  • první stipendia od r. 1956
• Mezinárodní kryptokomunistické organizace
  • Mez. svaz studentstva
  • Světová odborová organizace
• Federální ministerstvo zahraničního obchodu
  • Odbor pro koordinaci poskytování zahraniční rozvojové pomoci

Po roce 1990

• nová témata
• únava ze státní pomoci
• vstup do OECD -> Zásady o poskytování zahraniční pomoci (1995)
  • nemělo sílu zákona
  • potvrzení pravomocí jednotlivých ministerstev
  • MZV mělo být koordinátorem pomoci (slabá pozice)
  • roztříštěnost pomoci (40 států)
• 1997 - snížení pomoci o 50% v důsledku povodní na Moravě
  • problémy pro realizátory (ale nikdo projekt neodřekl)
• NNO
  • nejprve zaměření na humanitární pomoc a lidská práva
  • rozvojovka vyrůstala na pomoci Jugoslávii
• problémy do roku 2008
  • slabá pozice MZV
  • roztříštěnost organizační -> roztříštěnost sektorová -> roztříštěnost geografická
  • neefektivita a duplikace ve fázích projektového cyklu
  • malá viditelnost a politická podpora ZRS
• Transformace systému české ZRS (podzim 2007)
  • zřízena rada pro ZRS (v ní budou zapojena ostatní ministerstva
  • předání implementace projektů pod ČRA
• ZRS není velké téma
  • veřejné mínění se ZRS zabývá pouze v případě skandálů, velkých krizí
  • Rada pro ZRS (prostor pro střetávání ministerstev a dalších stakeholderů) PPZRS (Platforma podnikatelů pro českou rozvojovou spolupráci), AKČR (Asociace krajů ČR)
  • MZV (projektové strategické dokumenty, vykazování ODA za uplynulé roky)
  • ČRA
  • MZV zadává téma a místo (např. vzdělávání v Moldavsku), konkrétní projekt už připravuje realizátor, pravděpodobně neziskovka
  • 8 programových zemí (+ střednědobé cíle Irák a Afghánistán) + 4 projektové země (nejsou vytvářeny programy pomoci, jsou pouze zahajovány nové projekty)
• bude: Moldavsko, Bosna a Hercegovina, Etiopie, Mongolsko
• předsednictví EU bylo hodnoceno z hlediska MZV jako úspěšné
• cíle: snižování chudoby ve všech podobách, podpora demorkatické veřejné správy -> rozpor, který je řešen podporou přes NGOs v nedemokratických zemích
• srovnání s ostatními donory
  • pozitiva: návaznost na dobré jméno ČSSR, zkušenosti s komunismem a přechodnem ke kapitalismu
  • problémy: zefektivnění systému dvojstranné ZRS ČR, nutnost reagovat na vývoj v dárcovské komunitě (např přístup k poskytování vzdělávacích stipendií), fragmentace pomoci, zkreslená pomoc (oddlužení, školné…), předpovídatelnost pomoci (roční financování projektů)
  • MZV