Koncept lidského rozvoje vznikl v 80. letech 20.století, částečně jako výsledek rostoucí kritiky rozvojových přístupů hlavního proudu, které předpokládaly úzkou souvislost mezi národním ekonomickým růstem a růstem individuálních možností lidí. Mnozí, jako např. pakistánský ekonom ul Haq, jenž hrál vedoucí roli při formulaci paradigmatu lidského rozvoje, rozpoznali potřebu alternativního rozvojového modelu. Mezi mnohé z jimi uváděných důvodů patřily:
- rostoucí množství informací, které nepodporovaly převažující víru v "trickle-down" efekt1, spojovaný s působením tržních sil
- stále zjevnější nepříznivé dopady programů strukturálních úprav na obyvatele rozvojových zemí
- nepříznivé společenské jevy (kriminalita, HIV/AIDS, ztráta společenské soudržnosti) se vyskytovaly stále častěji i ve státech s rychlým a stabilním ekonomickým růstem
- vlna demokratizace na počátku 90. let 20. století zvýšila naději lidí v rozvojové modely, které by se zaměřovaly především na lidské potřeby
Mnoho z klíčových principů lidského rozvoje můžeme ale nalézt v dílech autorů minulých staletí, pocházejících z mnoha různých společností.
Od počátku 90. let 20. století je koncept lidského rozvoje aplikován na systematické studium globálních problémů a výsledky jsou publikovány v každoročních zprávách o lidském rozvoji (Human development reports) pod dohledem UNDP. Práce Amartya Sena a dalších autorů poskytly základ pro alternativní a hlubší přístup k lidskému rozvoji, jenž je definován jako proces zvyšování možností a schopností lidí, včetně osobní svobody, která jim umožní:
- prožít dlouhý život ve zdraví
- mít přístup ke znalostem lidstva a bydlení přiměřené úrovně
- spolupodílet se na životě jejich komunity a rozhodnutích, která ovlivňují jejich životy
Lidský rozvoj jako přístup se zajímá o to, co nazývám základní rozvojovou myšlenkou: zejména zvyšování bohatosti lidského života, spíše než zvyšování bohatství ekonomiky, ve které lidé žijí; to je pouze jeho část. - Amartya Sen
Lidský rozvoj byl vždy přizpůsobivý a s "otevřeným koncem" s ohledem na specifičtější definice. Počet dimenzí lidského rozvoje je stejný jako počet způsobů zlepšení lidského života. Klíčové, prioritní parametry lidského rozvoje se vyvíjí s časem a liší se mezi státy, tak i v jejich rámci.
Mezi problémy a témata, která jsou v rámci lidského rozvoje považována za nejdůležitější, patří:
- společenský pokrok - větší přístup ke vzdělání, lepší výživá a zdravotnictví
- ekonomika - důležitost ekonomického růstu jako prostředku ke snižování sociálních nerovností ve společnosti a zvýšení úrovně lidského rozvoje
- efektivita - ve smyslu využívání zdrojů. Lidský rozvoj je prorůstový a produktivní, pokud mají z takového růstu přímý užitek chdí, ženy a ostatní vyloučené skupiny obyvatelstva
- rovnost - ve smyslu ekonomického růstu a ostatních parametrů lidského rozvoje
- zapojení se a svoboda - zejména empowerment (posílení), demokratické vládnutí, rovnost pohlaví, občanská a politická práva, kulturní svobody, a to zejména pro vyloučené skupiny obyvatel, definované bydlištěm (venkov(město), pohlavím, věkem, náboženským řesvědčením, etnicitou, fyzickými/mentálními vlastnostmi, atd.
- udržitelnost - pro budoucí generace, pokud jde o ekologické, ekonomické a společenské podmínky
- lidská bezpečnost - ochrana v běžném životě, proti chronickým hrozbám ,jako jsou hlad a náhlé změny, zahrnující ztrátu zaměstnání, hladomor, válečný konflikt, atd.