Obrázek 1.5 - Cyklus chudoby v zemích třetího světa (str. 13)
Cyklus chudoby v zemích třetího světa stále posiluje sám sebe. Mnohé země třetího světa mají nízké příjmy na osobu, což vede k nízké úrovni úspor a nízké poptávce po spotřebním zboží. Díky tomuto stavu je pro občany těchto států velmi obtížné investovat a spořit. Nízké investice do fyzického a lidského kapitálu mají za následek nízkou produktivitu státu jako celku, což vede k podzaměstnanosti a nízkým příjmům na osobu. K tomuto cyklu se v mnohých státech přidává také rychlý populační růst, který přispívá k nízkým příjmům na osobu tím, že zvyšuje potávku bez zvýšení nabídky a výkonu.
Obrázek 2.4 - Třetí a čtvrtý svět (str. 38)
Třetí svět se skládá z Latinské Ameriky, Afriky, Jižní a Východní Asie. Tyto části světa jsou nejméně rozvinuté. "Čtvrtý svět" se skládá z nejméně rozvinutých zemí "třetího světa" s nejnižšími příjmy na osobu, obvykle pod 350$. Jasně viditelné je severojižní rozdělení světa.
Obrázek 14.10 - Rostowových 5 fází ekonomického růstu 645
Tato sekvence je považována za základ národního ekonomického rozvoje v rozvojových zemích. Každý stát musí v průběhu rozvoje projít těmito fázemi. Klíčovou fází je fáze "vzletu", která umožní vytváření nadbytku produkce a kapitálu. Ty zajistí státu ekonomický růst v dalších dvou fázích.
Obrázek na straně - růst vnějšího zadlužení 527
Vnější dluh rozvojových zemí (v mld $) vzrostl podstatně mezi lety 1970 a 1992. Skládá se ze dvou částí - veřejného dluhu, který státy dluží jiným státům a soukromého dluhu, který státy dluží soukromým bankám. První zemí, která vyhlásila neschopnost splácet dluhy bylo v roce 1982 Mexiko.
