Úvodní elaborát z Geografie Slovenské republiky

Co si představím když se řekne Slovensko?

Panorama_Pieniny_from_Trzy_Korony.jpg

Pohled na Pieniny a část Spišské Magury ze Třech korun (Trzy korony; již na polském území)


Byl krásný srpnový den, když jsem kdysi šel s rodiči po hřebeni Spišské Magury nedaleko od horského letoviska Ždiar. Cesta se vinula poměrně nízkým listnatým lesem, který poskytoval příjemný chládek v letním parnu. Najednou jsem kousek před sebou uviděl zmiji, která se sykotem prolézala přes cestu. Aniž bych nad tím nějak zvlášť přemýšlel, vykřikl jsem "vretenica!", abych rodiče varoval. Slovensko se člověku dokáže rychle dostat pod kůži.

Řekne-li se Slovensko, vybavím si právě onu zvláštní blízkost a zároveň odlišnost, kterou tu vždy pociťuji. Snad nejcizejší jsem si tu připadal letos v létě, když jsme s kamarády po celonoční jízdě autobusem přijeli na autobusové nádraží ve východoslovenských Michalovcích. Cizokrajné vůně, neznámé tváře, lidé mluvící zvláštním, pro cizince jen těžko srozumitelným nářečím.

14 dní potom jsme se vraceli vlakem nazpět. V ukrajinském Čopu nám pro cestu do Košic přistavili vpodstatě stejný vlak, jakým běžně jezdíváme i u nás.

Není-li uvedeno jinak, obsah této stránky je pod licencí Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 License