Podklady Pro Terreni Exkurzi 3 10 2007

Okolí Viničných Šumic - údaje z Atlasu podnebí Česka

Teplotní charakteritiky

  • průměrná roční teplota se pohybuje kolem 8°C (značné rozdíly mezi Drahanskou vrchovinou a Moravskou bránou)
  • zajímavé je, že zatímco průměrné datum nástupu průměrných denních teplot 5°C a více je tu pozdější než v Dolnomoravském úvalu (a údolí Svratky pod Brnem) asi o 1 týden, průměrné datum konce těchto průměrných denních teplot je shodné.
  • průměrný počet letních dní je vyšší v údolí Litavky a na východě v údolí Hané. Opět značné rozdíly mezi Bránou a Drahanskou vrchovinou (zde počet let. dnů asi o 10-15 menší)
  • v průměrném počtu dní bez mrazu se údolí řek zdaleka tolik neprojevují (inverze?), v oblasti brány je počet těchto dní asi o 2O menší
  • Hodnoty termická kontinentalita podle Gorczynského jsou celkem očekáváné - území Moravské brány tvoří "termicky kontinentálnější" oblast oproti Drahanské vrchovině a Žďánickému lesu

Srážky

  • průměrné roční úhrny srážek v území se plynule snižují od cca 550 na severu území po 450 na jihu. Zde neplatí zákonitost úvalů - suché území vybíhá do této oblasti od západu - ze Znojemska a Mikulovska. Směrem východním úhrn srážek postupně roste na asi 550 v oblasti jižní Hané
  • podobné je rozložení i v případě srážek v letním půlroce
  • Ombrická kontinentalita - nerovnoměrnost rozložení srážek je v rámci ČR průměrnám vyrovnanější v oblastech vyšších nadmořských výšek

Sněžení

  • průměrný počet dní se sněžením je poměrně rovnoměrný v celém území a pohybuje se mezi 50-60
  • průměr sezónních úhrnů výšky nového sněhu (40-80 cm) je relativně vyšší ve střední části Moravské brány ( asi o 20 cm sezónně) - jak uvádí atlas, má to význam hlavně při údržbě komunikací
  • zajímavé jsou rozdíly v rozložení prvního a posledního sněžení; zatímco 1. nastupuje prakticky v celé oblasti kolem stejného data (10.11.-20.11, výjimkou jsou pouze nejvyšší oblasti Drahanské vrchoviny), v případě posledního sněžení se mnohem výrazněji projevuje vliv sníženin kolem řek (zejména Litavy, ale i Hané).
  • průměrný počet dní se sněhovou pokrývkou je ve většině sledovaného území podobný, je zde patrné oddělení údolí Litavky od vlastní Moravské brány pásmem kopců (z nichž nejvýznamnější je Hradisko JV od Vyškova) a dosahuje asi 40-50 dnů sezónně (v údolí Litavky méně, pod 40)
  • v ukazateli průměru sezónních maxim výšky sněhové pokrývky se opět výrazně projevuje hřbet, který se táhne JV směrem od Vyškova. Průměr většiny území je 15-20 cm

Vlhkost vzduchu

  • průměrná roční vlhkost vzduchu je nižší v JZ části území (v podstatě odpovídá rozložení průměrných ročních úhrnů srážek)

Vláhové poměry (průměrná roční vláhová bilance

  • vláhové poměry se zlepšují směrem na SV, kde se pohybují kolem -75 mm ve východním okolí Vyškova. Naproti tomu JV okolí Brna se řadí mezi oblasti s nejvyšším srážkovým deficitem, který zde dosahuje > -200 mm. V letním půlroce expanduje srážkově chudá oblast dále na východ - v údolí Litavy až ke Střílkám.

Rychlost větru

  • průměrná roční rychlost větru je všude ve sledovaném území podobná (cca 3-4 m*s-1), pouze v SV okolí Brna (hřeben bezprostředně nad Viničnými Šumicemi) lze nalézt oblast se zvýšenými průměrnými rychlostmi asi o 1 m*s-1
  • ve sledovaném území se nachází stanice Brno-Tuřany, pro kterou je v atlasu uvedena větrná růžice. Z ní vyplývá, že převažuje proudění buď ze SZ (asi 17 % měření) a od východu z prostoru Moravské brány

Synoptické situace

  • území leží v pásu (táhnoucím se napříč Moravou a Slezskem od Podyjí až po Karvinou), kde je téměř stejný úhrn srážek, které vypadnou při situacích, souvisejících s frontální zónou, probíhající ze severního Atlantiku, jako srážek souvisejících s tlakovými nížemi v oblasti střední nebo jihovýchodní Evropy.

Klimatické klasifikace

  • Koppen
    • většina území spadá do oblasti Cfb (lesy mírného pásma), která v ČR naprosto převažuje. Do oklí Viničných Šumic vybíhá z Drahanské vrchoviny oblast Dfb (boreální klima)
  • Quitt
    • oblast Moravské brány - W2 (počet letních dní 50-60), okraje Drahanské vrchoviny - MW 11, MW7, MW 6, MW4 (velká variabilita na malém území, zřetelný vliv lokálních hřebenů) - pokles počtu letních dnů až na 20-30 v průběhu několika málo km
  • Konček a Petrovič
    • jih a východ území - oblast B1, sever B2, liší se především neexistencí srážkového deficitu v oblasti B2
Není-li uvedeno jinak, obsah této stránky je pod licencí Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 License