Rozvojová spolupráce
  • Evropský konsensus o rozvoji
    • vize
      • vymýcení chudoby v rámci splnění MDGs
      • demokratické hodnoty
      • odpovědnost rozvojových států
      • navyšování výše a efektivity pomoci
    • závazky k implementaci
      • objektivní a transparentní kritéria alokace prostředků
        • kritéria potřeb
        • výkonnostní kritéria
  • Dohody o ekonomickém partnerství (EPAs)
    • snaha o sloučení rozvojové a obchodní politiky do jednotného systému
    • cíle:
      • posílení regionální integrace
      • 6 regionálních uskupení (4 v Africe, 1 Karibik, 1 Pacifik)
      • EU liberalizuje 100% trhu, země ACP mohou uvalit clo na 20% obchodu
    • otázky
      • asymetrická vyjednávací pozice zemí ACP
      • transparenstnost, zapojení občanské spoelčnosti a dalších stakeholderů
      • přímá soutěž s dotovanou produkcí EU
      • překrývání regionálních integrací
      • výpadky z příjmů z celních poplatků
      • různé postoje zemí v rámci regionálních uskupení
  • Strategie EU pro Afriku (EU Strategy for Africa)
    • reakce na rostoucí vliv AU
  • Společná strategie EU-Afrika
  • rozvojové fondy eu - dww.cz/docs/manual2.pdf

Multilaterární pomoc

  • existuje i multi-bi aid - státy směřují svou pomoc přes multilaterární organizace, které nemají vliv na směřování pomoci
  • nejvíce dostávají WB, Evopská komise a agentury OSN
  • silné stránky:
    • výhoda, vyplývající z velkého rozsahu operací
    • vyšší efektivita z důvodu předvídatelnosti a koordinaci pomoci
    • neutralita, transparentnost
    • vytváření globálních norem
    • silnější hlas rozvojových států
    • viz. British DID
  • udržování dobré mezinárodní pozice
  • dlouhá historie spolupráce
  • mezinárodní solidarita
  • jediná možnost
  • podpora vytváření globálních standardů
  • nedostatek vlastní expertizy
  • geografické:
    • 2/3 do subsaharské Afriky
    • více (ale nedostatečně zaměřena na zranitelné státy)
  • příjmové
    • 2/3 do LDCs
  • podle sektoru
    • více na general budget support a produktivní sektory (vliv Světové banky)
  • systém
    • není promyšlený (jako třeba brettonwoodské instituce)
    • vznikl z chaosu
    • definice DAC
      • 47 organizací, programů a fondů OSN
      • IMF, Světová banka, 12 regionálních bank a fondů
      • ostatní: 32 mezinárodních NGOs, 97 ostatních multilaterálních organizací, Evropská komise, 5 hlavních partnerství veřejného a soukromého sektoru
    • 263 mezinárodních organizací v roce 2008 (ODA)
    • GFATM - Fond pro boj s AIDS a malárií
    • proliferace
      • 5 multilaterálních organizací (EC, IDA, The global FUnd, Asian and African Development Banks) - 2/3 financí, tekoucích do mez. organizací
    • vzrůstající složitost
      • normativní
        • multilaterální organizace jsou třeba pro boj s globálními výzvami
      • pozitivní
        • úředníci z mezinárodních organizací mají více informací, a to využívají k tomu, že žádají více finančních prostředků, než by bylo optimální z hlediska daňových poplatníků (resp. členských států).
    • koncentrace pomoci a fragmentace na úrovni partnerských států
      • Accra Agenda for Action (AAA) - lepší rozdělení pracovních sil mezi zeměmi
      • vyjednáváním se pověří majoritní donoři, státy omezí své působení v zemích, kde jsou minoritními donory
      • příjemci by měly být v kontaktu s co nejvíce mez. organizacemi najednou, by se umožnila lepší dělba práce
        • souboj UNDP a SB
        • One UN
  • hodnocení multilaterárních donorů
    • podle cílů Pařížské deklarace
    • MOPAN (2002)
      • Multilateral Organizations Performance Assesment Network
      • síť 10 like-minded donorských zemí
      • jde o vnímání, nikoliv o kompletní evaluaci
    • COMPAS (2006)
      • The Common Performance Assesment System
      • koalice 5 MDBs: AfDB, AsDB, ERBD, IADB
    • národní systémy hodnocení multilaterárních organizací
      • duplikace
      • řešení:
        • sebehodnocení
        • společné hodnocení
    • UN Delivering as One (2006)
      • One UN
      • princip One Leader, One Programme, One budget and maybe One Office
      • pilotní země od roku 2007

NGOs

  • nástup neziskovek v 80. letech, v důsledku skepticismu neoliberálů vůči státu -> omezování poskytování sociálních služeb státem
  • OXFAM, Care
    • vznik po 2. světové válce
    • začínali jako humanitární organizace
  • 2. geneace - zaměření na svépomoc
  • 3. generace - ovlivňování podmínek rozvoje
  • 4. generace - přenesení strategie 3. generace na globální úroveň
  • financování NGDOs
    • pravidelné sponzorství poskytuje organizacím nevázané zdroje - administrativní náklady
    • některé organizace odmítají ODA
  • výhody
    • menší byrokracie
    • můžou spíš přicházet s novými tématy (třeba mikropůjčky)
    • distribuce pomoci je spravedlivější?
    • menší byrokracie?
    • rychlejší adaptace na prostředí (práce přímo s komunitami)
    • schopnost pracovat v politicky citlivých oblastech (souvisí s gap-fillingem)
      • přes NGOs může stát podporovat opoziční hnutí v některé zemi

Instituce

  • Hlavní technická správa (HTS)
    • dodávky zbraní národně osvobozeneckým hnutím
  • Polytechna
    • "vývoz expertů"
  • Ministerstvo zahraničího obchodu
    • starší zbraně, školení
  • Univerzita 17. listopadu
    • první stipendia od r. 1956
  • Mezinárodní kryptokomunistické organizace
    • Mez. svaz studentstva
    • Světová odborová organizace
  • Federální ministerstvo zahraničního obchodu
    • Odbor pro koordinaci poskytování zahraniční rozvojové pomoci

Po roce 1990

  • nová témata
  • únava ze státní pomoci
  • vstup do OECD -> Zásady o poskytování zahraniční pomoci (1995)
    • nemělo sílu zákona
    • potvrzení pravomocí jednotlivých ministerstev
    • MZV mělo být koordinátorem pomoci (slabá pozice)
    • roztříštěnost pomoci (40 států)
  • 1997 - snížení pomoci o 50% v důsledku povodní na Moravě
    • problémy pro realizátory (ale nikdo projekt neodřekl)
  • NNO
    • nejprve zaměření na humanitární pomoc a lidská práva
    • rozvojovka vyrůstala na pomoci Jugoslávii
  • problémy do roku 2008
    • slabá pozice MZV
    • roztříštěnost organizační -> roztříštěnost sektorová -> roztříštěnost geografická
    • neefektivita a duplikace ve fázích projektového cyklu
    • malá viditelnost a politická podpora ZRS
  • Transformace systému české ZRS (podzim 2007)
    • zřízena rada pro ZRS (v ní budou zapojena ostatní ministerstva
    • předání implementace projektů pod ČRA
  • ZRS není velké téma
    • veřejné mínění se ZRS zabývá pouze v případě skandálů, velkých krizí
    • Rada pro ZRS (prostor pro střetávání ministerstev a dalších stakeholderů) PPZRS (Platforma podnikatelů pro českou rozvojovou spolupráci), AKČR (Asociace krajů ČR)
    • MZV (projektové strategické dokumenty, vykazování ODA za uplynulé roky)
    • ČRA
    • MZV zadává téma a místo (např. vzdělávání v Moldavsku), konkrétní projekt už připravuje realizátor, pravděpodobně neziskovka
    • 8 programových zemí (+ střednědobé cíle Irák a Afghánistán) + 4 projektové země (nejsou vytvářeny programy pomoci, jsou pouze zahajovány nové projekty)
  • bude: Moldavsko, Bosna a Hercegovina, Etiopie, Mongolsko
  • předsednictví EU bylo hodnoceno z hlediska MZV jako úspěšné
  • cíle: snižování chudoby ve všech podobách, podpora demorkatické veřejné správy -> rozpor, který je řešen podporou přes NGOs v nedemokratických zemích
  • srovnání s ostatními donory
    • pozitiva: návaznost na dobré jméno ČSSR, zkušenosti s komunismem a přechodnem ke kapitalismu
    • problémy: zefektivnění systému dvojstranné ZRS ČR, nutnost reagovat na vývoj v dárcovské komunitě (např přístup k poskytování vzdělávacích stipendií), fragmentace pomoci, zkreslená pomoc (oddlužení, školné…), předpovídatelnost pomoci (roční financování projektů)
    • MZV
Není-li uvedeno jinak, obsah této stránky je pod licencí Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 License