James Dietz

Autor nejprve zmiňuje příklon k neoliberálním teoriím v poslední době. Konstatuje, že státy často rozvoj brzdily a státní prostředky byly vynakládány na osobní účely vládnoucích tříd. Podle něj je však velký rozdíl mezi tímto empirickým zjištěním a konstatování, že role státu je za všech okolností nepříznivá.

Dále shrnuje zkušenosti z rozvoje zemí NIZ do několika "lekcí":

Lekce 1: Stát, který aktivně zasahuje do rozvoje může urychlit tempo ekonomického růstu

Rozvoj východoasijských NIZ , že stát nejenom opravoval omezení a selhání trhu, ale dokázal též vylepšit výsledky efektivně fungujícího tržního systému. Park (1990:119) popsal tuto činnost státu jako "rozvojový merkantilismus1". Tyto zásahy však mohou být efektivní pouze tehdy, když jsou vztahy státu a soukromých firem oboustranně výhodné. To ukázal příklad Latinské Ameriky, kde byly státní poliky přímo vytvářeny tak, aby sloužily soukromým zájmům.

Lekce 2: Trhem stanovené "správné ceny" nejsou vždy nejvhodnější pro ekonomický rozvoj

Zkušenost NIC ukazuje, že pro rozvoj může být vytvoření vhodných politik důležitější než prostá rezignace na jakékoliv ovlivňování trhu. Takové politiky totiž umožňují nastavení cen (a dalších ekonomických podmínek), tak, aby docházelo k růstu produkce a příjmů. Ovlivňují totiž umísťování zdrojů soukromých subjektů, zejména pak investice.

Lekce 3:Orientace na export sama o sobě nezajišťuje ekonomický růst

Pokud popisujeme úspěšnou industrializaci jako průchod fázemi (1) exportu primárních surovin, (2) industrializace, směřující k náhradě dovozu a (3) diverzifikovaného exportu s významnou průmyslovou složkou, pak bylo podstatné, že NIZ dokázaly udržet hospodářský růst z období ISI i s pozdějším růstem exportů. To se nepovedlo např. Portoriku, které procházelo podobným vývojem jako NIZ o 20 let dříve, ale nepodařilo se mu udržet vysokou míru výnosů (Dietz 1986).

Lekce 4: Úspěšné státy dokázaly rozpoznat okamžik, kdy je třeba změnit strategii

Krach ekonomik Latinské Ameriky může být nejméně částečně přičten na vrub neschopnosti sátu rozpoznat okamžik, kdy je třeba změnit strategii rozvoje. Zatímco v Latinské Americe trvala fáze ISI příliš dlouho, ve východoasijských NIZ byla modifikována opatřeními na podporu průmyslového exportu.

Rozpoznání vhodného okamžiku pro změnu

Pravděpodobnost nerozpoznámí vhodného okamžiku pro změnu je přitom tím pravděpodobnější, čím větší jsou alternativní zdroje, jež snižují náklady na udržování přežité strategie (alespoň pro část obyvatelstva). Takovým alternativním zdrojem byly v Latinské Americe hojné přírodní zdroje (zemědělská půda, nerostné suroviny…), které umožňovaly pokračovat v exportu primárních produktů. Podobný vliv jako alternativní zdroje mohou mít také externí zdroje financí (např. zahraniční půjčky).

Přitom platí, že čím větší je moc těch, kteří mají zájem na zachování stávající strategie, tím pravděpodobnější je opomenutí nutnosti změnit strategii.

Výsledky změny strategie

Změna strategie ovšem nemusí znamenat z hlediska rozvoje vždy změnu k lepšímu2. Pravděpodobnost prosazení vhodných opatření je tím vyšší, čím silnější je státní vize růstu ekonomiky a čím silnější je pozice státu ve světovém mocenském systému. Zdá se, že právě NIZ za svůj hospodářský úspěch dluží značně vysoké autonomii státu.

Autor tvrdí, že počáteční zaměření ekonomiky je méně důležité, než zda změna strategie vede k přechodu na vyšší úroveň transformace ekonomické struktury (větší integrace, technologická autonomie).

Lekce 5:Rozvojová strategie musí být založena na růstu domácího kapitálu, diverzifikaci ekonomiky a dosažení technologické autonomie

V zemích Latinské Ameriky byla ekonomika oproti NIZ v mnohem větší míře v rukou zahraničního kapitálu.3 Podle Amsdena (1989) Jižní Korea nepřilákala téměř žádné investice do jiných sektorů než odvětví náročných na množství pracovní síly a na industrializaci se podílel téměř výlučně domácí kapitál.

Přímé zahraniční investice nebyly v NIZ brány jako všelék na rozvoj, ale používány výběrově pro získání přístupu k technologiím a vytvoření domácích pojítek. Chování zahraničních investorů bylo kontrolováno, aby nepoškozovalo zájmy domácích průmyslníků. To bylo velmi důležité, jak ukazuje zkušenost latinskoamerických států, kde v souvislosti s investicemi docházelo k odlivu zisku a nedocházelo k učení se zahraničním technologiím.

Bibliography
1. DIETZ, James L. Overcoming underdevelopment : What has been learned from the East Asian and Latin American experiences?. Journal of economic issues [online]. 1992, vol. 26, no. 2 [cit. 2008-05-13], s. 373-383. Dostupný z WWW: <http://proquest.umi.com/pqdlink?index=0&did=5396291&SrchMode=1&sid=1&Fmt=2&VInst=PROD&VType=PQD&RQT=309&VName=PQD&TS=1210681511&clientId=45397>.
2. Merkantilismus [online]. 2000 , 2003 [cit. 2008-05-13]. Dostupný z WWW: <http://www.cojeco.cz/index.php?detail=1&id_desc=58637&s_lang=2&title=merkantilismus>.
Není-li uvedeno jinak, obsah této stránky je pod licencí Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 License