Krajiny Jižní Moravy

Požadavky ke zkoušce

  • poznávačka - okresní města, nejvyšší vrcholy, významná údolí, fenomény
  • neznámá fotka - určit odkud je
  • charakterizovat bioregion

Základní údaje o jižní Moravě

  • hranice zájmové oblasti: povodí Dyje - Jihlava -Polička - Svitavy - údolí Romže - Prostějov - Valová - Holešov - Fryštácká brázda - Klášťov (bez povodí Bečvy ale včetně povodí Vláry +- 10-15 km)
  • výškové body
    • nejvyšší:
Velká Javorina 970 m.n.m Bílé Karpaty
Javořice 837 m.n.m Českomoravská vrchovina
Devět skal 836 m.n.m (o 2 dm nižší než Javořice - rozdíl trigonometrických bodů) Žďárské vrchy

* nejnižší: soutok Moravy a Dyje 148 m.n.m
* převýšení:830 m

Hydrologie

  • Morava ve Strážnici - průměrný průtok 60 m3/s
  • Dyje při ústí do Moravy - 40 m3/s - větší rozloha povodí než Morava
  • moravské řeky jsou ve srážkovém stínu
  • velký přítok - Bečva - má rozkolísaný průtok - časté povodně
  • Vlára - teče do Váhu, průtok 3m3/s na hranici ČR/SR
  • na Slovensko tečou také potoky z Hrozenkova, Lopeníku a Strání
  • Jevišovka - v létě někdy vysychá (normální jev)
  • Litava = Cezava - velké povodí, špinavá, teče zemědělskou krajinou
  • Trkmanka - špinavá, regulovaná ve Žďániském lese
  • Haná - pole, špinavá, regulace, není tak rozkolísaná, pramení v Drahanské vrchovině
  • Olšava - karpatská řeka, velmi rozkolísaná

Orografie

  • posouzení členitosti
    • čtverec 4*4 km - kvůli Slovensku, u nás spíše zkresluje
  • výšková členitost
    • oranžová - hornatiny, hnědá - velehornatiny
  • velká členitost (převýšení)
    • Svratka mezi Vírem a Boračí (Sýkoř - Svratka 400 m)
    • svahy nad Blanskem
    • Drahany
    • Arnolecké hory u Měřína
    • Velká Javořina (Strání, Květná)
    • Vizovické vrchy - výrazné převýšení směrem k Vizovicím
    • Karpaty - dlouhé táhlé svahy
    • SZ svah Chřibů - Brdo
    • převýšení Pálava (Děvín 550 m.n.m niva (168 m.n.m)
  • hercynikum je relativně ploché, rozřezné řekami (rozsáhé zaovnan povrchy s malou výškovou členitostí
  • výběžek české křídové tabule - Svitavská pahorkatina a Východočeská tabule
  • znát území do úrovně geomorfologických celků

Geologie

Český masiv

  • metamorfity
    • Jevišovická pahorkatina
    • Českomoravská vrchovina
  • variské, dále nevrásněné:
    • Jihlavský masiv + Třebíčský masiv - syenit = středněživná hornina -> středněživné půdy
    • na západě zájmové oblasti masiv z žul - křemen, draselné živce - kyselé horniny
      • na všech jsou velké balvany vzniklé zvětráváním žul, exfoliací
    • zelená - hadce (serpentinit)
      • hořčík je toxický pro rostliny - rostou zde přirozené bory a travnaté porosty
      • výskyt:
        • Mohelenská hadcová step + malé oblasti na jih od řeky Jihlavy (Hrubšice)
        • povodí řeky Loučky - severně od řeky Jihlava - u Skleného nad Oslavou
        • hadce u Letovic - vesnice Slatina
    • modrá - vápence
      • tmavé starší - devon
      • světlé mladší - jurské (Karpatské)
      • vápence Moravského krasu pokračují ostůvkovitě na sever (Němčický, Vrtíkovský, Mojetínský kras - dále k Javoříčku, Mladeč, Sovinec, Hrubý Jeseník)
      • Moravský kras
        • vápence nahloučené vrásněním
        • šířka 1 až 6 km
        • vyzdvižený okraj západního okraje velké karbonátové pánve (která pokračuje až ke Krakovu)
          • důkazem je vrt Jablunka u Vsetína - pod 300 m mocným flyšem je vrstva vápenců, níže pak Brněnský masiv
      • vápence jsou také u Šlapanic, Velký Kosíř, Předmostí u Přerova, Hranice
      • vápence u Tišnova přeměněné na mramor, Podyjí, Nedvědice
      • jurské vápence - od Pálavy do Rakouska - vnější bradlo
      • vnitří bradlo - pod Karpatami na Slovensku (až pod Vihorlat)

Brněnský a Znojemský - Dyjský masiv

  • staré hlubinné vyvřeliny
Brněnský
  • granodiorit
  • středně živný, nejde štípat a lámat
  • je starý, převrásněný (Kadomské, Hercynské) -> "hromada štěrku"
  • zelená - metabazitová zóna
    • vznik při kadomském vrásnění v důsledku zdvihu mořského dna - polštářová láva
    • odděluje západní a východní masiv
    • živné horniny - Ca, Mg, Fe (biogenní prvky) - diabasy - bohatší společenstva s dřínem, ap. - všechno kvete
    • velký lom u Želešic - těží se diabasy - bazické horniny
  • šedá - kulmské sedimenty
    • nevrásněné, karbonové stáří
    • břidlice (pokrývačská břidlice), droby (obrubníky), slepence, račinské a lulečské slepence na jihu Drahan - nevznikají tam skály - homogenní krajina - slepenec se rozpadne
    • monotónní, chudá vegetace, malá biodiverzita

Klima Jižní Moravy

Kontinentalita podel Gorczynského

  • Jižní Morava se výrazně liší od ostatní republiky vysokou kontinentalitou - nejvyšší v úvalu Svratky pod Brnem a na Znojemsku

Kvetení jabloně letní

  • výrazné vymezení Valašska a příslušné vegetace

Průměrné roční srážky

  • celkové vysychání, relativní rozdíly zachovány
  • suchá oblast Dyjsko-svratecký úval a oblast severně od Znojma (nejsušší je okolí Drnholce)Č
  • výrazně vlhké návětrné úpatí Karpat
  • Českomoravská vrchovina je vlhká, ale méně než Bílé Karpaty (patrné rozdíly ve stejných nadmořských výškách)
  • vysoké srážky a poměrně vysoké teploty jsou příčinou rozšířwní buku ve Chřibech

Stupeň srážkové sezónní nerovnoměrnosti

  • nejkontinentálnější je oblast východního Znojemska, s rostoucí nadmořskou výškou kontinentalita klesá

Průměrné zimní srážky

  • mnohem vyšší v Karpatech (vliv srážek od středozemní oblasti)

Průměrné datum poslední sněhové pokrývky

  • vlivem nízkých teplot nejpozdější ne Českomoravské vrchovině

Klimatické klasifikace

  • Quitt je překombinovaný, pro většinu aplikací se nehodí
  • Agroklimatické členení

Půdní typy

  • v nejvyšších polohách Českomoravské vrchoviny chudé hnědé lesní půdy a podzoly
  • kyselé hnědé půdy - zarovnané povrchy Z od Brna
  • v páncích oglejené půdy - často využití jako rybníky.
  • pásmo Znojmo - Brno - hnědé půdy na spraších a hnědozemě
  • rašeliniště (organozemě) - okolí Velkého Dářka
  • rendziny - Moravský kras (jsou zde ostrovy spraší)
  • slínovatky, silně jílovaté a vápnité půdy - flyšové Karpaty (Chřiby, Žďánický les)
  • ostrovy černozemí - na spraších
  • zasolené půdy - Blučina, Mutěnice, atd. - kuriozita, ve vegeatci se projevuje na Slanisku u Nesytu
  • arenosoly, regosoly - na vátých píscích v okolí Hodonína (Moravská Sahara)
  • Karpaty - silně vápnité živné půdy v oblasti Bílých Karpat, severněji kyselé hnědě lesní půdy
  • černice - západní úpatí Bílých Karpat, podobně jako slínovatky, ale vlhčí a méně vápnité

Landuse

  • Dobře odráží přírodní podmínky.
    • pozoruhodnosti
        • Drahanská vrchovina - rozsáhlý lesní komplex v okolí Brna
        • Žďánický les a Chřiby - lesy na poměrně úrodnýc půdách v okolí silně zalidněných oblastí
        • Bzenecká a Hodonínská doubrava - lesy na vátých píscích
      • Karpaty - velké zastoupení luk a pastvin
      • JZ Moravy - lesy kopírují údolí řek
      • Třebíčsko - nápadně málo lesů vzhledem k nadmořským výškám.
      • soustava rybníků na Kyjovce - nejvýznamnější na Moravě
      • louky v Českém masivu - údolí Svratky a Žďárské vrchy.

Skladba lesů

Listanté lesy

buky

  • výjimečně ve žďánickém lese

duby

  • okolí Brna
  • Podyjí

habry

* Žďánický les

topol

* niva Moravy a Dyje

akáty

* lesy v Dyjskosvrateckém úvalu (90%)

Smíšené lesy

Karpaty, Chřiby, Drahanská vrchovina (buky)
Ochrana přírody a krajiny
CHKO

* Žďárské vrchy
* Moravský kras
* Bílé Krapaty
* Pálava

NP

* Podyjí

Maloplošné

* Oslava, Chvojnice
* střední Novomlýnská nádrž
* četná území na sever od Brna
o prozkoumanost přírodovědci z Brna
o pestrost území
o Lacina
* Znojemsko
o komunisticky protienvironmentální přístup
* Svitavsko
o málo rezervací

Ekologicky významné oblasti a ptačí oblasti Natura 2000

* ptačí oblasti
o Bzenecká doubrava, Strážnické pomoraví
o Pálava a Střední Novomlýnská nádrž
o Podyjí
* ekologicky významné lokality
o na základě mapování biotopů
o kvalitně zpracováno pro panonskou provincii
+ teplomilné lesy
+ lužní lesy
+ cennější části Moravského krasu
+ údolí Svitavy (Zlatníkovy rezervace)
+ Chřiby
+ louky a lesy Bílých Karpat

Přírodní parky

* jsou vyhlašovány krajem (dříve okresy)
* nižší stupeň ochrany než u CHKO
* nemá správu jako CHKO
* málo Přírodních parků v Panonské části, jinak rovnoměrně
* za komunistů se jmenovaly Oblasti klidu (cílem byla prevence chatových kolonií) - Podkomorské lesy, Baba…
* největší - Svratecká hornatina
* hlavním cílem je ochrana krajinného rázu (Halasovo Kunštátsko, Řehořkovo Kořenecko)

ÚSES

* migrační trasy
o Česká Kanada - Jihlavsko - Žďárské vrchy
o trasy teplomilných druhů procházejí kolem Brna
o Vizovickem od severu k jihu
* nadregionální biocentra
o prohlédnout na mapě v ISu

Krajiny dle kolonizací

* starosídelní oblast
* velká středověká kolonizace
* pozdněstředověká kolonizace
* novověká kolonizace (18. století) - sklářské osady, zánik souvislého lesa na Žďárských vrších

Typy georeliéfu krajin

* tvary reliéfu významné pro krajinný ráz (výjimečné typy reliéfu)
* výrazné svahy a hřbety
o Drhanská vrchovina
o Chřiby
* roviny

Brněnský bioregion

* oblast Z a SZ od Brna (Ivančice - Boskovice)
* kopce, průlomové oblasti, kotliny
* 807 km2.
* vegetační stupně 1. - 4.
1. 1% (ostrožný v průlomových údolích)
2. 39%
3. 50%
4. 10%
* trofické řady dle Zlatníka
o A - 16%
o B - 68%
o Cs - 5% - suťové lesy
o Ca - 6% - lužní lesy
o D - 5% - vápinté plochy

  • poměrně málo smrků (31%), poměrně dost jedlí (2%)
  • podíl přirozených dřevin 42%
  • okrajem zasahuje CHKO Moravský kras
  • mnoho přírodních parků (prevence před zastavěním krajiny, ochrana krajinného rázu)
    • některé velmi staré (již z očátku 80. let - dříve oblsati klidu)
  • maloplošná chráněná území
    • U Nového hradu-Jelení skok-Coufavá - pralesovité porosty
    • Býčí skála
    • Babí lom (spodnodevoská klastika)
    • Břenčák - nad přehradou
    • Bosonožský hájek - pařezina, lesní květena
    • Květnice - zajímavá pestrost
  • zajímavosti
    • svědecké vrchy Malý a Velký Chlum - rozpadlé okraje české křídové pánve, svrchní část pevná opuka, po nimi rozpadavé pískovce
    • krasové lokality: Lažánecko-heroltický kras, Chudčice (staré jeskyně), Květnice (Králova jeskyně - přes km délky), Čebínka, Malá Čebínka
    • polodrahokamy: Květnice (tradice mineralogických burz v \tišnově)
    • skalnatý hřeben: Babí lom
    • skály z permských křemeců: Břenčák, údolí Lubě (Krkatá bába)
    • "divočina": hlavně v údolí Svitavy (Čertova rokle, meandr Svitavy + okolí), Bílý potok (Velká Bíteš - Veverská Bytíška)
    • kaolínový důl u Lažánek (těžba hlavně v 19. století)
    • haldy a doly u Rosic
    • biologicky zajímavé lokality: celé údolí Svitavy (velká část v soustavě NATURA), Babí lom, Kamenný vrch, Březina (severně od Lelekovic, bohatý bilinný podrost), Zlobice (např Střevičník pantoflíček), Střelický les (teplomilná doubrava s třemdavou)
    • zajímavé stavby: Brněnská klasika (Špilas, Petrov, Nová radnice (konglomerát stavebních stylů), sv. Jakub (síťové trojlodí), klášter P. Marie na Starém Brně, moderna 20.-30. let (Vila Tugendhat, Baťův palác, hotel Avion)), hrad Veveří, Porta Coeli, Adamov - Světelský oltář, Nový hrad (zajímavá historie, novodobě dostavován), Bořitov (u Černé hory, románský kostel venkovského typu, freska z 1. pol. 13. stol.), poutní areál Vranov (baroko, klášter zanikl a byl znovu obnoven), zámek v Rosicích (renesance), tunely v údolí Svitavy, Prýgl, "Hitlerova dálnice"
  • negativa
    • panelová sídliště (Brno - Bohunice, Vinohrady, Adamov, Tišnov), suburbia
    • chatové kolonie
    • areály ČKD (údolí Punkvy) a Adastu (údolí Svitavy)
    • lomy na Čebínce (jeden z nejvýznamnějších vápencových vrchů, Lažánecký lom
    • hustá dopravní infrastruktura
  • environmentální kauzy
    • Brněnská přehrada (zanášení, sinice)
    • suburbanizační kolonie
    • R 43 + napojení na existující dálnice
  • Květnice
    • těžba Barytu
  • Bílý potok
    • skály
    • pařeziny, suťové lesy
    • zmlazují se tu jedle
  • Velká Dřínová (Lažánecko - Heroltický kras)
  • Bukovec (ned údolím Svitavy, nejvyšší vrchol Bioregionu)
  • vesnice pouze v kotlinách a údolích
  • střechy původně doškové

Macošský bioregion

  • Poloha
    • sv až jv od Brna (hranice dány výskytem vápenců)
    • nejmenší bioregion v ČR
  • plocha: 87 km2
  • vegetačí stupně: 1. - 5. (dominuje 3. a 4. veg. stupeň), 5. stupeň díky inverzi
  • trofické řady: kyselé polohy blízko Rudic na píscích, na spraších, hodně B - vázáno na sprašové hlíny v S části Moravského krasu. Cs - suťové polohy lesů 9%. Ca (niva) málo, D (vápence) - 44%
  • N (93%), 6% o (omezených stanovišť)
  • asi 10 typů biochor
  • dominují lesy (57%), v severní části více polí (celkem 24%)

Hlucký bioregion

  • výlevy láv
  • plan a ropa
  • Kněždubská kotlina (zřejmě tektonického původu)
    • pleistocenní jezero
    • rozsáhlý náplavový kužel Veličky
    • zařezané koryto Olšavy
  • většina lesů má poměrně přirozenou skladbu
  • kavylové louky - dnes hodně rozorány
  • největší větrná eroze - ekonomický problém
  • výsadba smrků v naprosto nevhodných plohách
  • velká rozkolísanost odtoků

Bělokarpatský bioregion

  • výškově členitý
  • solitéry stromů na loukách i v kopcích
  • vymezení:
    • poměrně vysoké hory v teplé oblasti
    • louky s bohatou květenou
    • etnologicky svérázné (mísení valašských, kopaničářských a horňáckých vlivů)
    • beze skal
  • karpatské bučiny - nejtypičtější
  • 2. - 5. vegetační stupeň, převažuje 3. a 4.
  • 5. jen na nejvyšších polohách
  • 2% kyselých stanovišť (pískovce) - především v severní části, B 60% především v severní části (pískovcovo-jílovité), D (15%) - silně jílovité a vápnité, Cs (19%) - živné svahy, spíše úpatí
  • louky značně homogenní
  • TTP 23% (mrtě moc), orná půda (23%) - zejména v okolí vesnic
  • jehličnany - výsadby
  • podíl přirozených dřevin 58%
  • CHKO Bílé Karpaty
  • jalovce - v severní polovině
  • PR Sidonie - bučiny

*

Není-li uvedeno jinak, obsah této stránky je pod licencí Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 License