Krajiny Jižní Moravy
Požadavky ke zkoušce
- poznávačka - okresní města, nejvyšší vrcholy, významná údolí, fenomény
- neznámá fotka - určit odkud je
- charakterizovat bioregion
Základní údaje o jižní Moravě
- hranice zájmové oblasti: povodí Dyje - Jihlava -Polička - Svitavy - údolí Romže - Prostějov - Valová - Holešov - Fryštácká brázda - Klášťov (bez povodí Bečvy ale včetně povodí Vláry +- 10-15 km)
- výškové body
- nejvyšší:
| Velká Javorina | 970 m.n.m | Bílé Karpaty |
| Javořice | 837 m.n.m | Českomoravská vrchovina |
| Devět skal | 836 m.n.m (o 2 dm nižší než Javořice - rozdíl trigonometrických bodů) | Žďárské vrchy |
* nejnižší: soutok Moravy a Dyje 148 m.n.m
* převýšení:830 m
Hydrologie
- Morava ve Strážnici - průměrný průtok 60 m3/s
- Dyje při ústí do Moravy - 40 m3/s - větší rozloha povodí než Morava
- moravské řeky jsou ve srážkovém stínu
- velký přítok - Bečva - má rozkolísaný průtok - časté povodně
- Vlára - teče do Váhu, průtok 3m3/s na hranici ČR/SR
- na Slovensko tečou také potoky z Hrozenkova, Lopeníku a Strání
- Jevišovka - v létě někdy vysychá (normální jev)
- Litava = Cezava - velké povodí, špinavá, teče zemědělskou krajinou
- Trkmanka - špinavá, regulovaná ve Žďániském lese
- Haná - pole, špinavá, regulace, není tak rozkolísaná, pramení v Drahanské vrchovině
- Olšava - karpatská řeka, velmi rozkolísaná
Orografie
- posouzení členitosti
- čtverec 4*4 km - kvůli Slovensku, u nás spíše zkresluje
- výšková členitost
- oranžová - hornatiny, hnědá - velehornatiny
- velká členitost (převýšení)
- Svratka mezi Vírem a Boračí (Sýkoř - Svratka 400 m)
- svahy nad Blanskem
- Drahany
- Arnolecké hory u Měřína
- Velká Javořina (Strání, Květná)
- Vizovické vrchy - výrazné převýšení směrem k Vizovicím
- Karpaty - dlouhé táhlé svahy
- SZ svah Chřibů - Brdo
- převýšení Pálava (Děvín 550 m.n.m niva (168 m.n.m)
- hercynikum je relativně ploché, rozřezné řekami (rozsáhé zaovnan povrchy s malou výškovou členitostí
- výběžek české křídové tabule - Svitavská pahorkatina a Východočeská tabule
- znát území do úrovně geomorfologických celků
Geologie
Český masiv
- metamorfity
- Jevišovická pahorkatina
- Českomoravská vrchovina
- variské, dále nevrásněné:
- Jihlavský masiv + Třebíčský masiv - syenit = středněživná hornina -> středněživné půdy
- na západě zájmové oblasti masiv z žul - křemen, draselné živce - kyselé horniny
- na všech jsou velké balvany vzniklé zvětráváním žul, exfoliací
- zelená - hadce (serpentinit)
- hořčík je toxický pro rostliny - rostou zde přirozené bory a travnaté porosty
- výskyt:
- Mohelenská hadcová step + malé oblasti na jih od řeky Jihlavy (Hrubšice)
- povodí řeky Loučky - severně od řeky Jihlava - u Skleného nad Oslavou
- hadce u Letovic - vesnice Slatina
- modrá - vápence
- tmavé starší - devon
- světlé mladší - jurské (Karpatské)
- vápence Moravského krasu pokračují ostůvkovitě na sever (Němčický, Vrtíkovský, Mojetínský kras - dále k Javoříčku, Mladeč, Sovinec, Hrubý Jeseník)
- Moravský kras
- vápence nahloučené vrásněním
- šířka 1 až 6 km
- vyzdvižený okraj západního okraje velké karbonátové pánve (která pokračuje až ke Krakovu)
- důkazem je vrt Jablunka u Vsetína - pod 300 m mocným flyšem je vrstva vápenců, níže pak Brněnský masiv
- vápence jsou také u Šlapanic, Velký Kosíř, Předmostí u Přerova, Hranice
- vápence u Tišnova přeměněné na mramor, Podyjí, Nedvědice
- jurské vápence - od Pálavy do Rakouska - vnější bradlo
- vnitří bradlo - pod Karpatami na Slovensku (až pod Vihorlat)
Brněnský a Znojemský - Dyjský masiv
- staré hlubinné vyvřeliny
Brněnský
- granodiorit
- středně živný, nejde štípat a lámat
- je starý, převrásněný (Kadomské, Hercynské) -> "hromada štěrku"
- zelená - metabazitová zóna
- vznik při kadomském vrásnění v důsledku zdvihu mořského dna - polštářová láva
- odděluje západní a východní masiv
- živné horniny - Ca, Mg, Fe (biogenní prvky) - diabasy - bohatší společenstva s dřínem, ap. - všechno kvete
- velký lom u Želešic - těží se diabasy - bazické horniny
- šedá - kulmské sedimenty
- nevrásněné, karbonové stáří
- břidlice (pokrývačská břidlice), droby (obrubníky), slepence, račinské a lulečské slepence na jihu Drahan - nevznikají tam skály - homogenní krajina - slepenec se rozpadne
- monotónní, chudá vegetace, malá biodiverzita
Klima Jižní Moravy
Kontinentalita podel Gorczynského
- Jižní Morava se výrazně liší od ostatní republiky vysokou kontinentalitou - nejvyšší v úvalu Svratky pod Brnem a na Znojemsku
Kvetení jabloně letní
- výrazné vymezení Valašska a příslušné vegetace
Průměrné roční srážky
- celkové vysychání, relativní rozdíly zachovány
- suchá oblast Dyjsko-svratecký úval a oblast severně od Znojma (nejsušší je okolí Drnholce)Č
- výrazně vlhké návětrné úpatí Karpat
- Českomoravská vrchovina je vlhká, ale méně než Bílé Karpaty (patrné rozdíly ve stejných nadmořských výškách)
- vysoké srážky a poměrně vysoké teploty jsou příčinou rozšířwní buku ve Chřibech
Stupeň srážkové sezónní nerovnoměrnosti
- nejkontinentálnější je oblast východního Znojemska, s rostoucí nadmořskou výškou kontinentalita klesá
Průměrné zimní srážky
- mnohem vyšší v Karpatech (vliv srážek od středozemní oblasti)
Průměrné datum poslední sněhové pokrývky
- vlivem nízkých teplot nejpozdější ne Českomoravské vrchovině
Klimatické klasifikace
- Quitt je překombinovaný, pro většinu aplikací se nehodí
- Agroklimatické členení
Půdní typy
- v nejvyšších polohách Českomoravské vrchoviny chudé hnědé lesní půdy a podzoly
- kyselé hnědé půdy - zarovnané povrchy Z od Brna
- v páncích oglejené půdy - často využití jako rybníky.
- pásmo Znojmo - Brno - hnědé půdy na spraších a hnědozemě
- rašeliniště (organozemě) - okolí Velkého Dářka
- rendziny - Moravský kras (jsou zde ostrovy spraší)
- slínovatky, silně jílovaté a vápnité půdy - flyšové Karpaty (Chřiby, Žďánický les)
- ostrovy černozemí - na spraších
- zasolené půdy - Blučina, Mutěnice, atd. - kuriozita, ve vegeatci se projevuje na Slanisku u Nesytu
- arenosoly, regosoly - na vátých píscích v okolí Hodonína (Moravská Sahara)
- Karpaty - silně vápnité živné půdy v oblasti Bílých Karpat, severněji kyselé hnědě lesní půdy
- černice - západní úpatí Bílých Karpat, podobně jako slínovatky, ale vlhčí a méně vápnité
Landuse
- Dobře odráží přírodní podmínky.
- pozoruhodnosti
-
- Drahanská vrchovina - rozsáhlý lesní komplex v okolí Brna
- Žďánický les a Chřiby - lesy na poměrně úrodnýc půdách v okolí silně zalidněných oblastí
- Bzenecká a Hodonínská doubrava - lesy na vátých píscích
- Karpaty - velké zastoupení luk a pastvin
- JZ Moravy - lesy kopírují údolí řek
- Třebíčsko - nápadně málo lesů vzhledem k nadmořským výškám.
- soustava rybníků na Kyjovce - nejvýznamnější na Moravě
- louky v Českém masivu - údolí Svratky a Žďárské vrchy.
-
- pozoruhodnosti
Skladba lesů
Listanté lesy
buky
- výjimečně ve žďánickém lese
duby
- okolí Brna
- Podyjí
habry
* Žďánický les
topol
* niva Moravy a Dyje
akáty
* lesy v Dyjskosvrateckém úvalu (90%)
Smíšené lesy
Karpaty, Chřiby, Drahanská vrchovina (buky)
Ochrana přírody a krajiny
CHKO
* Žďárské vrchy
* Moravský kras
* Bílé Krapaty
* Pálava
NP
* Podyjí
Maloplošné
* Oslava, Chvojnice
* střední Novomlýnská nádrž
* četná území na sever od Brna
o prozkoumanost přírodovědci z Brna
o pestrost území
o Lacina
* Znojemsko
o komunisticky protienvironmentální přístup
* Svitavsko
o málo rezervací
Ekologicky významné oblasti a ptačí oblasti Natura 2000
* ptačí oblasti
o Bzenecká doubrava, Strážnické pomoraví
o Pálava a Střední Novomlýnská nádrž
o Podyjí
* ekologicky významné lokality
o na základě mapování biotopů
o kvalitně zpracováno pro panonskou provincii
+ teplomilné lesy
+ lužní lesy
+ cennější části Moravského krasu
+ údolí Svitavy (Zlatníkovy rezervace)
+ Chřiby
+ louky a lesy Bílých Karpat
Přírodní parky
* jsou vyhlašovány krajem (dříve okresy)
* nižší stupeň ochrany než u CHKO
* nemá správu jako CHKO
* málo Přírodních parků v Panonské části, jinak rovnoměrně
* za komunistů se jmenovaly Oblasti klidu (cílem byla prevence chatových kolonií) - Podkomorské lesy, Baba…
* největší - Svratecká hornatina
* hlavním cílem je ochrana krajinného rázu (Halasovo Kunštátsko, Řehořkovo Kořenecko)
ÚSES
* migrační trasy
o Česká Kanada - Jihlavsko - Žďárské vrchy
o trasy teplomilných druhů procházejí kolem Brna
o Vizovickem od severu k jihu
* nadregionální biocentra
o prohlédnout na mapě v ISu
Krajiny dle kolonizací
* starosídelní oblast
* velká středověká kolonizace
* pozdněstředověká kolonizace
* novověká kolonizace (18. století) - sklářské osady, zánik souvislého lesa na Žďárských vrších
Typy georeliéfu krajin
* tvary reliéfu významné pro krajinný ráz (výjimečné typy reliéfu)
* výrazné svahy a hřbety
o Drhanská vrchovina
o Chřiby
* roviny
Brněnský bioregion
* oblast Z a SZ od Brna (Ivančice - Boskovice)
* kopce, průlomové oblasti, kotliny
* 807 km2.
* vegetační stupně 1. - 4.
1. 1% (ostrožný v průlomových údolích)
2. 39%
3. 50%
4. 10%
* trofické řady dle Zlatníka
o A - 16%
o B - 68%
o Cs - 5% - suťové lesy
o Ca - 6% - lužní lesy
o D - 5% - vápinté plochy
- poměrně málo smrků (31%), poměrně dost jedlí (2%)
- podíl přirozených dřevin 42%
- okrajem zasahuje CHKO Moravský kras
- mnoho přírodních parků (prevence před zastavěním krajiny, ochrana krajinného rázu)
- některé velmi staré (již z očátku 80. let - dříve oblsati klidu)
- maloplošná chráněná území
- U Nového hradu-Jelení skok-Coufavá - pralesovité porosty
- Býčí skála
- Babí lom (spodnodevoská klastika)
- Břenčák - nad přehradou
- Bosonožský hájek - pařezina, lesní květena
- Květnice - zajímavá pestrost
- zajímavosti
- svědecké vrchy Malý a Velký Chlum - rozpadlé okraje české křídové pánve, svrchní část pevná opuka, po nimi rozpadavé pískovce
- krasové lokality: Lažánecko-heroltický kras, Chudčice (staré jeskyně), Květnice (Králova jeskyně - přes km délky), Čebínka, Malá Čebínka
- polodrahokamy: Květnice (tradice mineralogických burz v \tišnově)
- skalnatý hřeben: Babí lom
- skály z permských křemeců: Břenčák, údolí Lubě (Krkatá bába)
- "divočina": hlavně v údolí Svitavy (Čertova rokle, meandr Svitavy + okolí), Bílý potok (Velká Bíteš - Veverská Bytíška)
- kaolínový důl u Lažánek (těžba hlavně v 19. století)
- haldy a doly u Rosic
- biologicky zajímavé lokality: celé údolí Svitavy (velká část v soustavě NATURA), Babí lom, Kamenný vrch, Březina (severně od Lelekovic, bohatý bilinný podrost), Zlobice (např Střevičník pantoflíček), Střelický les (teplomilná doubrava s třemdavou)
- zajímavé stavby: Brněnská klasika (Špilas, Petrov, Nová radnice (konglomerát stavebních stylů), sv. Jakub (síťové trojlodí), klášter P. Marie na Starém Brně, moderna 20.-30. let (Vila Tugendhat, Baťův palác, hotel Avion)), hrad Veveří, Porta Coeli, Adamov - Světelský oltář, Nový hrad (zajímavá historie, novodobě dostavován), Bořitov (u Černé hory, románský kostel venkovského typu, freska z 1. pol. 13. stol.), poutní areál Vranov (baroko, klášter zanikl a byl znovu obnoven), zámek v Rosicích (renesance), tunely v údolí Svitavy, Prýgl, "Hitlerova dálnice"
- negativa
- panelová sídliště (Brno - Bohunice, Vinohrady, Adamov, Tišnov), suburbia
- chatové kolonie
- areály ČKD (údolí Punkvy) a Adastu (údolí Svitavy)
- lomy na Čebínce (jeden z nejvýznamnějších vápencových vrchů, Lažánecký lom
- hustá dopravní infrastruktura
- environmentální kauzy
- Brněnská přehrada (zanášení, sinice)
- suburbanizační kolonie
- R 43 + napojení na existující dálnice
- Květnice
- těžba Barytu
- Bílý potok
- skály
- pařeziny, suťové lesy
- zmlazují se tu jedle
- Velká Dřínová (Lažánecko - Heroltický kras)
- Bukovec (ned údolím Svitavy, nejvyšší vrchol Bioregionu)
- vesnice pouze v kotlinách a údolích
- střechy původně doškové
Macošský bioregion
- Poloha
- sv až jv od Brna (hranice dány výskytem vápenců)
- nejmenší bioregion v ČR
- plocha: 87 km2
- vegetačí stupně: 1. - 5. (dominuje 3. a 4. veg. stupeň), 5. stupeň díky inverzi
- trofické řady: kyselé polohy blízko Rudic na píscích, na spraších, hodně B - vázáno na sprašové hlíny v S části Moravského krasu. Cs - suťové polohy lesů 9%. Ca (niva) málo, D (vápence) - 44%
- N (93%), 6% o (omezených stanovišť)
- asi 10 typů biochor
- dominují lesy (57%), v severní části více polí (celkem 24%)
Hlucký bioregion
- výlevy láv
- plan a ropa
- Kněždubská kotlina (zřejmě tektonického původu)
- pleistocenní jezero
- rozsáhlý náplavový kužel Veličky
- zařezané koryto Olšavy
- většina lesů má poměrně přirozenou skladbu
- kavylové louky - dnes hodně rozorány
- největší větrná eroze - ekonomický problém
- výsadba smrků v naprosto nevhodných plohách
- velká rozkolísanost odtoků
Bělokarpatský bioregion
- výškově členitý
- solitéry stromů na loukách i v kopcích
- vymezení:
- poměrně vysoké hory v teplé oblasti
- louky s bohatou květenou
- etnologicky svérázné (mísení valašských, kopaničářských a horňáckých vlivů)
- beze skal
- karpatské bučiny - nejtypičtější
- 2. - 5. vegetační stupeň, převažuje 3. a 4.
- 5. jen na nejvyšších polohách
- 2% kyselých stanovišť (pískovce) - především v severní části, B 60% především v severní části (pískovcovo-jílovité), D (15%) - silně jílovité a vápnité, Cs (19%) - živné svahy, spíše úpatí
- louky značně homogenní
- TTP 23% (mrtě moc), orná půda (23%) - zejména v okolí vesnic
- jehličnany - výsadby
- podíl přirozených dřevin 58%
- CHKO Bílé Karpaty
- jalovce - v severní polovině
- PR Sidonie - bučiny
*
