Mezinarodni Rozvojova Pomoc


  • podle transferu prostředků
    • granty - dotace, zvýhodněné půjčky
    • in kind (potravinová pomoc)
    • odpuštění dluhů
  • podle účelu
    • rozvojová
    • humanitární
      • 6% prostředků
  • podle určení
    • bilaterální (dvoustranná)
    • multilaterální
      • přes mezinárodní organizace
      • za výhodu je považována nestrannost
  • rozvojové projekty - infrastruktura, stavby škol, školení
  • rozvojové programy - několik projektů dohromady, týká se celých sektorů v rámci státu nebo oblasti
  • technická pomoc - vysílání expertů, sdílení expertízy
    • kritizováno NGOs - proč nejsou využívání experti cílové země?

Proč donoři poskytují omezené zdroje na ODA?

Realismus

  • pohled na mez. vztahy jako na boj o moc
  • mezinárodní systém - anarchistické prostředí (neexistuje hegemon)
  • důsledkem je, že se státy ze všech sil snaží o vlastní přežití, bez ohledu na morálku
  • cílem je zajistit vlastní přežití
  • ODA je poskytována
    • aby stát nebyl ohrožován komunismem nebo terorismem
    • v žádném případě z důvodu snižování chudoby (pokud k tomu dojde, je to vedlejší cíl)
    • udržování postkoloniálních sfér vlivu
    • jako vyjádření politické síly

Marxismus, teorie závislosti

  • západoevropská salonní škola
  • můžou sem patřit i antiglobalizační hnutí
  • důležitá je struktura ekonomických vztahů
    • jádro udržuje periferii v podřízenosti (pomocí ekonomických vazeb)
  • ODA je
    • nástroj ke kontrole a vykořisťování rozvojových zemí (např. vázání pomoci na odběr zboží ze země donora, výstavba tak, aby vyhovovala potřebám donora)
  • není ovšem odmítána veškerá pomoc

Liberalismus

  • řada dílčích proudů
  • zdůrazňována nutnost kooperace, spolupráce v mez. vztazích
  • neolib. institucionalismus
    • částečně podobný realismu
  • republikánský liberalismus
    • šíření demokracie, volného trhu
  • budování institucí
    • nadnárodní korporace
    • nadnárodní NGOs
  • ODA
    • nástroj k dosažení vyšší provázanosti (globalizace)

Konstruktivismus

  • mez. vztahy nejsou řízeny přírodními zákony, ale idejemi lidské společnosti
  • v prudké opozici k (neo-)realismu
  • ODA
    • výsledek norem, které se vytvořily mezi státy
    • prosperita je možná, jen když všichni prosperují

Shrnutí

  • nikdo nevysvětluje dostatečně
  • nikdo neuvažuje vnitropolitické faktory a vztahy
    • revize v závoslosti na změnách vládů

Motivace, důvody a cíle poskytování rozvojové pomoci

geopolitické cíle (diplomatické - to je ale spíš prostředek)

* národněbezpečnostní zájmy
* kulturní zájmy
* pomoc USA Izreali Egyptu
* podpora mezinárodní pozice země
* Skandinávské země
* korupce
* malé ostrovní státy Pacifiku jsou korumpovány ze strany Japonska - důvodem lov velryb
* Taiwan
* politické uznání
* přístup k nerostným surovinám
* ekonomické cíle
* přímé
* uplatnění producentů ze země donora
* zisk a práce v zemi donora
* budování vlastních vědeckých kapacit
* nepřímé
* budování vztahů s potencionálními zákazníky
* globalizovaný svět

kulturní cíle

  • šíření kultury a jazyka
  • šíření víry
  • podpora krajanů
  • šíření "západních hodnot" -demokracie, vláda práva…

bezpečnostní cíle

  • odstraňování zdrojů nestability
  • ODA ale může ke konfliktu i přispět
  • vazba mezi chudobou a terorismem není přímá
  • snaha o omezení nelegálních imigrantů
  • snaha o snížení rizika šíření infekčních chorob
    • vznik jedné z typů horečky - nakažené maso snědené z nouze
    • HIV/AIDS

Morální a humanitární důvody

  • solidarita je správná
  • historická odpovědnost
  • podobné vztahy jako uvnitř států

Altruistická nebo egoistická pomoc?

  • pravé motivace a cíle mohou být skryté (zdůrazňování humanitárních důvodů)
    • ve skutečnosti tu mohou být spíše komerční důvody (pomoc nemusí být v zájmu příjemce pomoci)
    • v popředí často stojí též bezpečnostní důvody
    • směřování pomoci
      • politické rozhodnutí
      • spolupráce donorů

Socialistické přístupy k rozvoji

  • marxismus
    • třídní boj mezi vykořisťovateli a vykořsťovanými
    • střídání výrobních způsobů
  • centrální plánování
    • zásadní role státu ve všech aspektech politického a společenského života
  • charakteristické prvky
    • Pol Pot
      • buržoazní město -> vysídlíme obyvatelstvo na venkov
    • kolektivizace
    • plány a jejich překonávání (centrální plánování)
    • důraz na rovnoměrnost - např.
    • státní kontrola cen
    • 100 % zaměstnanost
    • omezení vývozu a dovozu ->vyrovnaná bilance zahraničního obchodu
    • odměňování nehledě na výkon
  • země, které aplikovaly socialistické modely
    1. státy dostatečně silné, aby určily svojí cestu k rozvoji
    2. státy, ve kterých byly socialistické režimy chápány jako boj proti (post-)kolonialismu
      • Mozambik, Angola
    3. státy, které se formálně nestaly socialistickými, přestože tu bylo centrální plánování
      • Indie
  • široké zajištění vzdělání a zdravotnictví
  • vážné zhoršování životního prostředí
  • sovětský model rozvoje
    • města, průmysl
  • maoismus
    • zemědělství, venkov
  • marxismus v Africe
    • populistický socialismus
      • venkov

Historie mezinárodní rozvojové pomoci (vznik, vývoj, kontext)

Rozvojová pomoc do roku 1970

  • humanitární pomoc
    • pomoc jiným zemím z veřejných zdrojů počátkem 19. století nemyslitelná (např. irský bramborový hladomor)
    • přístup se mění na konci století
    • pomoc je považována za dočasnou
  • rozvoj kolonií
    • kolonie má být zdrojem bohatství pro kolonisty a mají být soběstačné (změna v pol. 20. let 20. století)
    • Velká hospodářská krize, 2. světová válka - opadnutí zájmu, vyspělé země řeší jiné problémy
  • technická pomoc USA zemím latinské Ameriky
    • očištění od nacismu

Vznik mezinárodní rozvojové pomoci

  • 1943 UNRRA
    • hospodářská pomoc státům po válce
    • pomoc uprchlíkům (postupně se stalo hlavní činností)
  • IRO (International relief organisation)
    • nepomáhala Němcům
  • 1944 IBRD
    • zárodek Světové banky
  • nastupující studená válka
    • pomoc Řecku a Turecku ze strany USA
    • Marshallův plán
      • nezopakovatelná specifika
      • Proč Marshallův plán
      • Jak byl tento plán realizován?
      • Jaká byla motivace k Marshallovu plánu?
  • nástup komunistických ideologií i v rozvojových zemích
  • požadavky méně hospodářsky vyspělých zemí o hospodářskou pomoc
  • tlak USA na západoecropské země a Japonsko, aby se přidaly k jeho mezinárodní pomoci
  • koloniální minulost
    • bezprostředně po dekolonizaci malý zájem o poskytování pomoci
    • později převážilo vědomí svých zájmů
    • zájem o co nejhladší proces dekolonizace, aby bývalí kolonizátoři nemohli být obviňováni
  • vnitropolitické faktory
    • Japonsko
      • návaznost na reparace
      • potřeba zajištění nerostných surovin a trhů
    • skandinávské země
      • "společně smýšlející"
      • spouštěcí mechanismus - založení OSN, bráno jako nástroj prosazení vlastního vlivu
      • Norsko - formální pomoc od 1953
  • socialistické státy
    • 60. léta - socialistické státy se stávají významnými donory
    • 1970 (SSSR cca 1 mld. USD, Čína 0,5 mld. USD, východoevropské země 300 mil. USD)
    • propagace vlastní ideologie
      • menší vliv vnitropolitických faktorů
    • 3/4 do komunistických zemí (Vietnam, Korea, KLDR…), spřátelené režimy (Egypt - Asuánská přehrada, Sýrie, Indie)
      • pomoc chápána jako krátkodobá, diplomatický prostředek, podpora ideologicky spřízněných zemí
  • rozvojové země
    • konec 60. let: ropné země
      • v regionu, multilaterární pomoc, cílem diplomatická podpora proti Izraeli
    • Izrael
      • totéž jako okolní arabské státy
    • JAR, Indie, Nigérie, Brazílie
      • cílem podpora vregionu
      • cíl podpora regionálních cílů, jazykových diaspor
      • rozvojové cíle jsou v pozadí

Mezinárodní pomoc 1980-1990

  • kontext
    • detente - uvolňování napětí
      • konec velkých konfliktů
        • konsolidace moci v Číně
        • snižování rizika jaderné války
        • konsolidace moci komunistů na Kubě
        • postupný konec války ve Vietnamu (1975 - stažení jednotek USA)
      • diplomatické aktivity
        • pingpongová diplomacie a návštěva Richarda Nixona v Číně (1972)
      • některé horké konflikty studené války přetrvávají
    • ropná a hospodářská krize
      • příčiny:
        • Izraelsko-arabský konflikt (Jom-Kippur)
        • ropné embargo států OPEC (v návaznosti na Jom-Kippur)
          • čtyřnásobné zvýšení cen ropy
        • další zdvojnásobení v důsledku irácko-íránské války
      • bezprostřední následky:
        • zvýšení příjmu států OPEC - petrodolary, jejich investice a půjčování, také rozvojvoým zemím
      • problémy:
        • kolaps cen
        • ceny ropy zůstávají vyskoé
        • inflace ve vyspělých zemích - zvýšení den importovaného zboží
      • dlužní krize
        • neschopnost rozvojových států splácet
        • dlužní krize propuká nejprve v latinské AMerice (Mexiko, Argentina)
  • potravinové krize a hladomory
    • celosvětový růst ceny dvou hlavních plodin: pšenice, kukuřice
      • neúroda v SSSR, snaha Moskvy obstarat potraviny na světových trzích
      • USA se rozhodly prodat velkou část svých potravinových rezerv SSSR - tlak na růst cen
    • hladomor v roce 1974 v Etiopii (sucho) a Bangladéši (záplavy)
    • hladomor 1984 Etiopie
      • koncerty Live Aid (1985)
  • nevládní organizace
    • dlouhá historie poskytování pomoci ze soukromých zdrojů (církev, nadace)
    • významnější poskytování z veřejných prostředků po 1. sv. válce (Save the children, Červený kříž)
    • po 2. světové válce
      • posílení významu
    • 60. léta
      • vznik organizací, které se zaměřují výhradně na výzkum
    • neoliberální přístupy 80. let
      • nedůvěra ke státům, hledání jiných aktérů -> příležitosti se chopily nevládky
      • suplování role státu v rozvojových zemích
  • zdůraznění rozvojových motivů pomoci
    • orientace na !základní potřeby"
    • bezprostřední potřeby chudých
      • venkovské oblasti
        • financování základního vzdělávání a zdravotní péče, zjištění pitné vody, komunikací
        • integrated rural projects
          • příliš nákladné, končí po odchodu donorů
      • vládní elity byly proti - podporovaly spíše rychlý ekonomický růst, ze kterého by profitovala města (snížení rizika sociálních nepokojů)
      • význam pro další zaměření pomoci
  • profesionalizace rozvojových agentur
    • počátek 70. let
      • poznatek, že rozvojové intervence jsou dlouhodobé a zasahují hospodářský systém příjemce
      • vytváření strategií a plánu
    • vytvoření logického rámce (logframe)
      • přínos v zaměření aktivit
      • nutnost určitého způsobu myšlení, obvyklého v "západní společnosti"
    • evaluace rozvojových projektů
      • na základě programů pomoci a logických rámců
      • zájem na konci 70. let
      • 1982 - evaluační výbor OECD DAC
      • evaluace jsou stále považovány za nedostatečné
  • růst multilaterální pomoci
    • WB a EDF
    • považovány za nestranou
    • sympatie donorů

Rozvojová pomoc po roce 1990

  • kontext
    • konec studené války
      • někdejší socialističtí donoři se stávají příjmeci
      • pčechod k tržnímu hospodářství
      • přehlížení konfliktů
        • stahování dárců (např. z DRK)
        • většinou vnitrostátní, šasto etnický charakter (Rwanda)
      • snižování prostředků ODA (recese, konec ideologických důvodů)
      • globalizace
        • zintenzivňování
        • rychlejší přenos problémů mezi zeměmi
        • antiglobalizační hnutí
          • globalizace jako příčína veškerého zla
    • demokratizace
      • zrychlení tempa
      • zroucení socialismu -> podpora demokratizace v Africe (nové ústavy, systém více politických stran)
      • rozvojová pomoc jako prostředek demokratizace
        • podmiňování pomoci
    • ekonomické problémy donorů
      • na počátku 90. let hospodářská krize
      • Maastrichtská kritéria (schodek do 3% HDP)
      • snižování výdajů na ODA ze strany USA, Japonska i jiných vyspělých států
  • důsledky
    • nové účely poskytování pomoci
    • revize a reformy rozvojové pomoci

Selektivita pomoci

  • dva zásadní způsoby:
    • 90. léta - živelnější, podobnost donorských a přijímajících zemí (Švédsko - Tanzanie)
    • nové tisíciletí
      • Millenium Challenge Corporation
        • 16 obecných kritérií
        • vlastní priority
        • zbrojní pomoc jen v malém měřítku

Sector wide assistence programs

  • směřování pomoci do sektorů
  • reakce na kritiku programů světové banky (nejednotné směřování pomoci)
  • cílem zvýšení efektivity
  • přesun plánování projektu z donora na příjemce
  • financování z domácích zdrojů + donoři

Poverty reduction strategy papers

  • rozvojové země volí sektor podpory
  • příjímající země se snaží dosáhnout přijetí plánu, proto píší WB "na ruku"

Komerční účel pomoci

  • podpora infrastruktury
  • exportní balíček

Efektivita rozvojové pomoci

  • jak účinně přispívá MRS k ekonmickému, či lidskému rozvoji?

MRS a ekonomický růst

  • MRS nemá žádný vliv na růst, nebo může růst dokonce narušovat
    • Dutch disease: nekompetentní a korumpovaná byrokracie…
    • potvrzuje jen omezené množství empirických studií (Peter Bauer)

Nové přístupy

  • projektová pomoc
    • projekty řízené donory
    • negativa:
      • možnost obchodních zájmů donora
      • neuplatňování místních znalostí
      • jíné zaměření, než by preferovali ti, kteří mají z projektů benefitovat
      • roztříštěnost (fragmentace)
      • odporuje principům Pařízské deklarace
        • slaďování s národními rozvojovými cíly
        • nízká míra vlastnictví rozvojových programů
        • nedostatek koordinace mezi jednotlivými donory
    • akceptace vládami rozvojových zemí:
      • nemají na výběr
      • nedostatek kvalifikovaných pracovníků, kteří by byli schopni spravovat přitékající prostředky.
  • programová spolupráce
    • postupný přechod v 90. letech
    • finanční pomoc
      • rozpočtová podpora
        • obecná
        • sektorová (SWAPs)
          • princip partnerství
          • poskytnutí finančních příspěvků na účet vlád rozvojových zemí
          • k poskytuní nutná dohoda mezi donorem a příjemcem
            • rozvojové země mohou do určité míry ovlivnit rozvoj určitého sektoru v rozvojové zemí
          • rozvojová pomoc je méně viditelná
          • vyšší míra koordinace než rozpočtová podpora
          • menší donoři - nutnost spolupracovat s jinými donory
          • problémy:
            • monitoring a hodnocení výsledků spolupráce formou sektorové pomoci
              • využívání přístupu donorů při hodnocení výsledků
            • nízká spoluúčast občanské společnosti
    • dle časového hlediska
      • krátkodobá
      • dlouhodobá
    • potravinová pomoc
    • SWAPs
  • makroekonomická podpora
    • podmínky stanoveny dárcem
    • podpora makroekonomické formy, snižování státních výdajů
    • programy strukturálního přizpůsobení
  • rozpočtová podpora
    • rozvinutí strategického plánování

Dluhy a oddlužení

Nelegitimní dluhy

  • vytvořeny bez souhlasu obyvatel
  • nebyly využity ve prospěch obyvatel
  • věřitelé si dluhů nebyli vědomi
  • např.
    • dluh apartheidu (JAR)
    • dluh po diktatuře (Kostarika)
    • dluh po koloniální správě (Kuba)
  • oddlužení Iráku
    • USA se vyhýbaly označení dluhů Iráku jako nelegitmních, protože by to bylo precedentem
  • dluhová kvóta
    • zadlužení / HDP
  • kvóta dluhy - export
    • poměr celkového zadlužení k exportním příjmům
  • klasifikace dle zadlužení
    • SILIC
      • vysoce zadlužené země s nízkými příjmy
      • HDP na hlavu menší než 756 USD, hodnota dluhové služby vyšší než 220 % exportních příjmů
  • "white elephants" - nesmyslné mamutí projekty v rozvojových zemích
  • 1975 -1979 - trojnásobné zvýšení dluhové služby
    • dlužnické země stále schopny dostát závazkům
  • druhá ropná krize (1979)
    • prudké zvýšení úrokových měr
    • snižování cen primárních surovin
    • protekcionismus rozvinutých zemí
    • půjčování na splátky předchozích dluhů
  • obavy vyspělých zemí ze stability mez. finančního systému
    • nedobytné pohledávky ohrožují významné banky severu
    • komerční banky prosazují pohled na problém jako problém likvidity a ne solventnosti dlužníků
  • jako řešení prosazováno rozložení splátek, ne oddlužení
  • brettonwoodské instituce
    • WB
      • dlouhodobý ek. rozvoj
    • MMF
      • krátkodobý
  • iniciativa HIP
    • decision point, completion point
    • kritéria
    • kritika: zdlouhavost procesu, malý počet oddlužených zemí
  • Multilateral Debt Relief Initiative (MDRI)
    • cílem je úplné oddlužení
    • velká část dluhů splacena z prostředků MFI
  • příčiny omezených úspěchů oddlužovacích iniciativ
    • MMF a WB
      • povaha těchto institucí (byly založeny za jinými účely, než kterým slouží dnes, nedostatek expertízy v neekonomických oborech
    • podmínky
      • mohou narušovat priority RZ
      • mohou být doprovázeny politickými podmínkami
        • rostoucí počet podmínek
        • povinná participace občanské společnosti
          • Brazílie, Indie
          • v mnoha zemích participace jen naoko
        • podmínka, aby byly veškeré prostředky získané oddlužením byly použity v sociálních sektorech
        • obhajoba podmínek: reformy by stejně byly potřeba, MMI jako "lékaři"
    • udržitelnost dluhů
      • různé metodiky výpočtu udržitelnosti výpočty dluhové služby
      • optimistické projekce hospodářského růstu
        • předpokládané příjmy z exportu bývají nadhodnocovány
      • používáno pouze několik ekonomických faktorů (chybí sociální indikátory)
    • morální hazard
      • oddlužení jako odměna za "špatné chování"
      • ve skutečnosti ale většina dlužnických zemí své dluhy splácí
    • chyba je i na straně vlád "rozvojových zemí"
      • nedostatečná expertiza
      • korupce, války
      • celá řada dalších problémů, které musí mít leckdy přednost
      • neschopnost efektivního využití získaných zdrojů
        • populistické ovlivňování rozvinutých zemí
      • závazky rozvinutého světa
        • země "severu" nedostávají svým slibům
          • střídání vlád, omezená odpovědnost
      • neschopnost prosadit své zájmy
        • dlužnické země mají slabou vyjednávací pozici
        • věřitelské země, spolupracující v Pařížském klubu se snaží zabránit společné akci rozvojových zemí
        • severní NGOs byly jižními obviňovány z nedostatečného radikalismu
Není-li uvedeno jinak, obsah této stránky je pod licencí Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 License