Ngos And Third World Development

Vo čem to je

Autorka se snaží zjistit, proč v době po konci studené války stoupá význam neziskových organizací v zemích třetího světa. Tento vzestup dává do souvislosti především s měnícími se názory dárcovských agentur a oslabením rozvojových států, které už nejsou schopny poskytovat služby svým obyvatelům. Tato změna názorů má podle ní souvislost i s koncem studené války, kdy rozvojová pomoc přestávala mít strategický význam (přestávalo mít význam "kupovat" si politické vůdce států) a proto se tenčila. Snaha o udržení legitimity pomoci pak vedla k zaměření pomoci na utlačované skupiny obyvatel a posílení snah o efektivitu pomoci. Důležité bylo také prosazení se liberálně demokratických idejí, které přisuzují státu pouze omezenou úlohu. Úlohou NGOs je pak napomáhat demokratizaci společnosti a poskytovat nezbytné služby těm, kteří jsou přehlíženi jak státem, tak trhem.

Jaké jsou podle autorky neziskové organizace

Nevládní neziskové organizace jsou nečlenské organizace, zapojené pomoci, rekonstrukce, nebo komunitní rozvojové práce především v rozvíjejících se zemích třetího světa. NGOs poskytují třetí přístup k rozvoji, vedle stávajícího tržního a státního přístupu. Všechny NGOs sdílí mnohé charakteristiky, včetně závislosti na fondech dárců, potřeby vlastního zdroje financí, transparentnosti a odpovědnosti vůči dárcům i příjemcům pomoci. NGOs se snaží působit především v přehlížených částech společnosti, případně dalších sektorech, v závislosti na stanovených cílech a zdrojích dostupných v místní komunitě.

Nevládní organizace a rozvoj třetího světa - alternativní přístup k rozvoji

Fenomenální růst významu nevládních neziskových organizací v národním i mezinárodním měřítku odráží jak měnící se názory dárcovských agentur na rozvojovou spolupráci, tak zvýšenou poptávku po službách NGOs v zemích třetího světa. Po skončení studené války vlády zemí třetího světa zažívají stálý pokles finanční podpory a veřejné důvěry. Na druhou stranu, trhy jsou na globální úrovni stále na vzestupu, a to díky ideologické a metriální podpoře. To ovšem neplatí pro mnohé trhy zemí třetího světa.

S oslabením států i trhů v zemích třetího světa se rozvojové NGOs staly jedinou alternativou rozvoje na lokální úrovni. Proto se rozvojové NGOs nenacházejí v institucionálním prostoru pouze někde mezi státem a trhem, ale začánají tvořit kriticky důležitý "třetí" či "prostřední" sektor, podporující rozvoj opomíjených částí populace. Rozvojové NGOs jsou nutné pro uspokojování potřeb těch, s nimiž nepočítá ani stát, ani trh.

Měnící se názory mezinárodních donorů a růst výnamu NGOs

Fenomenální růst NGOs na světové scéně byl vhodně označen za "světovou sdružovací revoluci". Počet rozvojových NGOs , registrovaných ve státech průmyslového severu, vzrostl z 1600 v roce 1980 na 2970 v roce 1993. V té samé době také celkové výdaje těchto NGOs vzrostly z 2,8 mld. US$ na 5,7 mld. US$, přepočteno podle současných cen. V roce 1993 existovalo asi 29 tis. mezinárodně působících NGOs, asi 20 tis. z nich pak v zemích třetího světa.

Tento globální růst NGOs je spojen s měnícími se názory meznárodní dárcovské komunity na rozvojovou spolupráci. Tato změna byla ovlivněna konce studené války, tenčící se rozvojovou pomocí vedoucích rozvojových zemích světa a novým důrazem na cílení pomoci tak, aby prosípvala opomíjeným částem společnosti.

S koncem studené války začaly být rozvojové politiky a toky pomoci dominovány novou politickou agendou, založenou na liberální ekonomice a liberálně demokratické teorii. Stejnými myšlenkami je ovlivňováno také současné myšlení o roli států a trhu v ekonomickém rozvoji.

Není-li uvedeno jinak, obsah této stránky je pod licencí Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 License