Ondřej Císař

Ondřej Císař: Sociální hnutí, nevládní organizace a zájmové skupiny ve víceúrovňové struktuře EU: Přístup ke studiu

Článek se zabývá předvším příležitostmi NGOs při prosazování jejich zájmů.

1.část (velmi teoretická)

V první části jsou popsány různé teoretické přístupy k podchycení tohoto problému. Za klíčovou teorii je tu považován institucionalismus, který lze dále dělit na institucionalismus racionální volby a sociologický institucionalismus. Ty se liší v přístupu k tzv. institucím. Ztímco racionlisté pohlížejí na instituce jako na pozadí strategiského jednání aktérů stálývh preferencí, sociologický institucionalismus považuje instituce za důležitý prvek vytváření preferencí aktérů, vzhledem k tomu, že částečně určují také jejich identitu. Poukazováno je tedy na "logiku vhodnosti" (v protikladu k "logice výhodnosti"). Tento názor zastává také konstruktivismus, který se saměřuje na situace, v nichž nerozhoduje strategie, ale všeobecně uznávané normy.

V této souvislosti je zajímavá aktivita neziskových organizací, které pomáhají při prosazování mezistátních norem a zaměřují se na ty, kdo tyto normy porušují. Tyto aktivity poté vybavují NGOs dostatečnou legitimitou, díky které mohou uspět i ve sporech s jinak silnějšími (i domácími) aktéry.

Závěrem je tu shrnutí, co připspívá k přeshraniční politcké mobilizaci: Vedle liberálů, kteří za důležité považují mezinárodní organizace sem přibývá význam mezinárodních norem.

2. část (jde více k věci)

Tato část se zabývá aktivizací sociálních hnutí ve víceúrovňové struktuře. Důležité je, zda je vnitrostátní nebo mezinárodní úroveň vnímána jako otevřená (což předpokládá existenci nějakých použitelných organizací či norem). V Evropě je takovouto organizací EU, na kterou se vážou i potřebné normy. V jejím případě je zajímavé, že nejenom vytváří potřebné "institucionální lešení" (mimochodem velmi zajímavé slovní spojení), ale sama podporuje organizace, které mohou na její půdě (a především na půdě Evropské komise) lobovat za své zájmy (stačí, když tyto zájmy spadají do vágní kategorie "veřejný zájem" - můžeme sem zařadit jak humanitární akticity, tak např. projekty zájmových skupin, které díky této podpoře mohou vstoupit do politického rozhodování na úrovni Evropské unie.

Transnacionalizace politických strategií

Celá kapitola se zabývá typy transnacionálních politických strategií zájmových skupin. V závěru je přehledně shrnuta:

domácí transnacionální
domácí půjčování zdrojů externalizace
zahraniční domestikace internacionalizace
Půjčování zdrojů
  • zdroje jsou získávány ze zahraničí, ale jsou využívány v národním kontextu
  • např. aktivity českých odpůrců JE Temelín
Externalizace
  • organizace se nsaží domácí požadavky řešit na mezinárodním poli
  • v Evropské unii je k tomuto cíli využívána zejména Evropská komise, neboť má přímý vliv na Evropskou legislativu.
  • např. "Evropská strategie" českého environmentálního hnutí
  • vzhledem k vyšší náročnosti nebývá tato strategie používána, jestliže je nemožné prosadit svůj zájem na domácím poli
Domestikace
  • doma se vznáší protesty vůči zahraničí
  • nejobvyklejší způsob transnacionalizace politiky, z důvodů možnosti použití osvědčených vzorců chování
  • např. protesty českých zemědělců proti zemědělské politice EU
Internacionalizace
  • propojení organizací z jednotlivých států a jejich společné prosazování cílů na mezinárodním poli
  • vytváří se transnacionální identita spolupracujících organizací

Mezinárodní struktura politických příležitostí

  • vpodstatě rozvedení předchozích řádků
  • vyskytuje se zde zajímavé kritérium rozdělení na eurooptimisty a europesimisty; Obě 2 skupiny se shodují v tom, že evropské instituce jsou málo demokratické. Zatímco eurooptimisté volají po demokratizace, pesimisté colí defenzivní strategii a požadují větší samostatnost národních států v rozhodování (domestikace).

Potenciálně zajímavá literatura:

  • Ondřej Císař: Mezi prahou a bruselem… in Sociální studia č.1, s. 109-120
  • Fagan, Jehlička: Contours of the czech environmental movemnet… in Environmental politics roč. 12 čís. 2 s.49-70
  • Mendelson, Glenn: The power and limits of NGOs
  • Rucht: Lobbing or protest? Strategies to influence EU Environmental policies. In: Imig, tarrow: Contentious Europeans. Protests and politics in an emerging polity.
  • Wapner: Environmental activism and world civic politics
Není-li uvedeno jinak, obsah této stránky je pod licencí Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 License