Popular Participation

John Clark ze světové banky ve svém článku rozebírá různé způsoby, kterými se rozvojové neziskovky mohou podílet na rozvoji.

Hned na počátku článku se Clark ptá, zda může vzrůst příspěvek neziskovek k rozvoji, vezmeme-li v úvahu nové rozvojové trendy - důraz na odstranění chudoby, nepoškozování životního prostředí a podílení se širokých vrstev obyvatel na rozvoji. Myslí si totiž, že pokud se státy snaží dosáhnout takových změn, zjistí, že obvyklé makroekonomické nástroje jsou nevhodné. Ekonomické politiky, poskytování služeb, infrastruktura, regulace a tržní mechanismy jsou málokdy nakloněny ohroženým skupinám obyvatelstva. Proto je podle něj nutné uplatňování takových rozvojových přístupů, které vedou k zapojení všech dotčených.

V zapojení chudých vrstev obyvatelstva mohou podle autora hrát důležitou roli právě neziskové organizace. To však záleží na povaze neziskové organizace, státního aparátu a dalších faktorech. Významné jsou podle autora především ty neziskovky, které se nesoustředí pouze na poskytování služeb a realizaci vlastních projektů, ale také pomáhají chudým vyjádřit jejich názory a obavy a stát se tak aktivními účastníky rozvojového procesu. Podle mnohých autorů jsou tyto úkoly pro neziskové organizace nejvhodnější. Důležitá je také intenzita interakcí mezi jednotlivými sektory (státním, soukromým a neziskovým). Vysoká intenzita interakcí vytváří vhodné podmínky pro omezování chudoby a další sociální priority tím, že znásobuje účinek činnosti neziskových organizací. Jisté je, že tento potenciál byl v minulosti zanedbáván. Tyto interakce se přitom mohou odehrávat na různé úrovni, NGOs např. mohou spolupracovat s orgány územní správy či samosprávy, přestože vazby na centrální úrobni jsou malé. Přitom právě zapojení na lokální úrovni může přinést největší výhody chudším obyvatelům.

Jak mohou neziskové organizace ovlivnit rozvojový mainstream?

  • poskytování sociálních služeb, rozvojové projekty
  • prosazování úspěšných přístupů k rozvoji, vyvinutých organizacemi v rámci neziskového sektoru
  • vzdělávání a osvěta společnosti, vedoucí k uvědomění si práv a nároků ve vztahu k státu
  • přizpůsobování oficiálních programů místním potřebám přenosem místních názorů a lokálních znalostí na státní úroveň
  • neustálá spolupráce s oficiálními orgány
  • ovlivňování lokálních rozvojových politik na národní i mezinárodní úrovni, včetně decentralizačních a obecních reforem
  • napomáhání státním a dárcovským institucím vytvářet efektivnější rozvojové strategie posilováním institucí, trénováním zaměstnanců a zlepšováním manažerských schopností

Aby mohly dostát těmto úlohám, musí NGOs získat nové dovednosti, navázat nová partnerství a naučit se pracovat novým způsobem.

Neziskové organizace a "dobré vládnutí"

Dárcovská komunita se nyní shoduje, že efektivní rozvoj vyžaduje kromě vhodných makroekonomických politik také "dobré vládnutí", zahrnující transparentnost, odpovědnost, svobodu vyjadřování a sdružování, větší účast na vytváření politik a jejich implementaci. Chudé obyvatelstvo však zajímá spíše konkrétní dopad těchto politik na lokální úrovni. Na ní mohou neziskové organizace:

  • informovat občany o aktivitách státu, jež je mohou ovlivnit
  • poukazovat na chyby (nebo nečinnost) místních oficiálních činitelů, ohrožující chudé
  • napomáhat sdružování chudých za účelem vyjádřování obav a obrany vůči odvetným opatřením
  • vytvářet fóra, ve kterých mohou představitelé státu konzultovat rozvojové plány s lidmi a naslouchat alternativám, které lidé nabízejí
  • zajistit, že lidé poškození rozhodnutími státu obdrží spravedlivou kompenzaci, vyjednanou za spolupráce dotčených stran

Potenciální příspěvky neziskových organizací

Nevládní neziskové organizace dosáhly svého významu v rozvojové spolupráci z několika důvodů:

  • jejich měřítko - přes "severní" NGOs protéká 12% oficiální rozvojové pomoci
  • jejich schopnost pracovat s chudými lidmi, zejména v nepřístupných oblastech
  • jejich schopnost inovovat a experimentovat, což je pro oficiální agentury často obtížné
  • reprezentace chudých komunit, umožněná úzkými vazbami
  • schopnost spolupracovat na vytváření rozvojových politik
  • schopnost reagovat na selhání aktérů veřejného či soukromého sektoru

Využití jejich potenciálu ale závisí na mnoha faktorech, jež zahrnují:

  • tradici dobrovolných činností
  • úroveň terciálního (vysokoškolského) vzdělávání
  • zájem dárců a "severních" NGO hradit rozvojové projekty v této oblasti
  • vztahy mezi NGOs a státem (závisející na státních politikách, praktikách či jen převládajícím názoru)

Spolupráce NGOs a státu

Spolupráce NGOs a států záleží především na povaze všech těchto aktérů. Jak autor poznamenáva, vztahy založené na vzájemném pochopení a respektu jsou velmi výjimečné, zejména z důvodu oboustranné nedůvěry a žárlivosti.

Není-li uvedeno jinak, obsah této stránky je pod licencí Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 License